Jak nový vhled do stresu může pomoci uklidnit starostlivou mysl

Posted PHPAdminPosted in Coping, Social Support, Stress

BartVerkuil, Department ofClinical Psychology, Leiden University, TheNetherlands and PEP Group, Noordwijk, TheNetherlands.

„Co když se během pobytu v nemocnici nakazím? Co když nebudu moci zaplatit své účty? Jaký efekt bude mít tento “lockdown” na zdraví mých dětí?“

Hrozba koronaviru má obrovský dopad na životy nás všech. Vědci využívají statistické modely k určení toho, jaká mají být přijata opatření a jakým rizikům čelíme, k získání vhledu na šíření viru. To jistě pomáhá získat nějakou kontrolu nad touto pandemií. Zajímavé je, že každý jedinec neustále jedná jako tito vědci, ale ještě automatičtěji; lidská mysl může být považována za „předpovědní stroj“, který neustále vyhodnocuje, jestli jsme ohroženi nákazou, ztrátou zaměstnání nebo kritikou. Přesto je tu velký rozdíl v tom, jak lidé odhadují toto riziko a pro některé lidi vedou tyto odhady k intenzivnímu strachu.

(more…)

Pokud je medicína týmová hra, tak by pacienti měli také hrát: psychologická perspektiva zapojení pacientů do léčby

Posted PHPAdminPosted in Patient engagement

Graffigna, Università Cattolica de lSacro Cuore, Itálie

K efektnímu fungování zdravotnického systému je zapotřebí, aby zdravotníci po celou dobu spolupracovali a koordinovali své úsilí. Jinými slovy, k dosažení úspěchu vyžaduje medicína týmovou spolupráci. Pokud s tímto principem souhlasíme, pak by při aplikování této sportovní metafory měli být pacienti součástí hráčského týmu!

Koncept zapojování pacienta je důležitou součástí zlepšování efektivity a udržitelnosti zdravotní péče.

(more…)

Jak podpořit pacienty zhubnout a lépe pracovat s cukrovkou 2. typu

Posted PHPAdminPosted in Communication, Incentives, Motivational interviewing, Social Support

Leah Avery – Teesside University, UK.

Cukrovka 2. typu byla považována za progresivní onemocnění, s nutností insulinové terapie. Tuto pesimistickou prognózu přesto zpochybňuje výzkum, zaměřující se na behaviorální změnu životního stylu. Spolu se zvyšující se prevalencí cukrovky 2. typu přicházejí důkazy podporující důležitou roli stravy a změny stravování pro úspěšné zvládnutí tohoto stavu.

Dietní přístupy mohou být rozděleny na dva. Ty, které se zaměřují na to, co jíme (např. cukry), abychom optimalizovali metabolismus a glykemickou kontrolu pomocí postupného snižování váhy. Ostatní, které se zaměřují na snědené množství, jako např. nízko kalorická dieta obsahující signifikantní omezení pro rychlý úbytek váhy.

(more…)

Učení dovednosti komunikace o zdraví

Posted PHPAdminPosted in Communication, Goal setting

Wendy Lawrence, University of Southampton

Druh životního stylu je hlavní příčinou úmrtí a nemocí ve společnosti. A také je rostoucí zájem o způsob, jak zlepšit přístup ke zdraví. Pracovníci v první linii, zejména ti pracující ve zdravotnictví, sociálních službách a komunitních službách jsou hlavními zdroji, podporujícími změnu v chování. Preventivní prohlídky nabízejí možnost k zahájení diskuze o změně chování. Ale mnoho odborníků cítí, že jim chybí znalosti a dovednosti potřebné k podpoře změny chování. To může snížit důvěru k rozhovoru s klienty nebo pacienty o potencionálně citlivém tématu jako je kouření, snižování váhy nebo konzumace alkoholu.

(more…)

Jíst nebo nejíst, to je otázka: Jak mohou psychologové zdraví pomoci lidem zvládnout bezpečné stravování?

Posted PHPAdminPosted in Automaticity, Habit, Self-efficacy

Barbara Mullan, Curtin University, Australie

Rozsah problému

Na celém světě onemocní každý rok po konzumaci kontaminovaného jídla každý desátý člověk (přibližně 600 milionů lidí) a zemře až 420 000 lidí. Existují velké geografické rozdíly ve výskytu těchto případů. Největší zátěž alimentárních nákaz se vyskytuje v Africe, Jihovýchodní Asii a východním středomoří (více informací o alimentárních nákazách najdete zde). Kromě geografických rozdílů existují velké rozdíly v typech původců, které jsou za alimentární nákazy zodpovědné (např. viry, bakterie, paraziti).

(more…)

Pomoc pro těhotné ženy, jak přestat kouřit. Sdílení osvědčených postupů z Velké Británie

Posted PHPAdminPosted in Financial Incentives, Smoking cessation

Autor: Felix Naughton, University of East Anglia, Velká Británie

Asi 25%–50% kuřaček přestává kouřit poté, co zjistí, že jsou těhotné. Proč ale ostatní ženy pokračují v kouření po celé těhotenství?  

Nevědí snad, že kouření během těhotenství je škodlivé? Většinou ano. Jedna z našich studií ve Velké Británii, která zahrnovala těhotné ženy motivované i nemotivované k ukončení kouření, zjistila, že až 99% z nich do jisté míry souhlasilo s prohlášením „kouření během těhotenství může mému dítěti vážně ublížit“ a přibližně 75% z nich s výrokem souhlasilo velmi nebo velmi silně. Přesto o 12 týdnů později abstinovalo méně než 10% z nich. Ačkoli je pokus o odvykání pravděpodobnější u osob se silnou „vírou o škodlivosti“ kouření v těhotenství, nezdá se, že by příliš zvyšoval šance na úspěch. 

(more…)

Jak zlepšit protialkoholní poradenství v primární péči: dva úhly pohledu

Posted PHPAdminPosted in Assessment, Brief behavioural intervention, Goal setting, Habit, Planning

Amy O’Donnell, Newcastle University, UK

V poslední době poklesla konzumace alkoholu v některých částech Evropy, a to zejména u mladých lidí. Nadměrná spotřeba alkoholu však přesto zůstává hlavním rizikovým faktorem, který vede ke špatnému zdraví a předčasným úmrtím. Lidem, kteří nadměrně pijí, mohou praktičtí lékaři nebo zdravotní sestry poskytovat doporučení, jak konzumaci alkoholu omezovat. Poradenské přístupy o nadměrném pití, které čerpají z výsledků mnoha výzkumů, využívají formu strukturované konverzace. Jejich cílem je motivovat pacienta k přemýšlení nad změnou chování ve vztahu k pití alkoholu, a tím zmírnit jeho negativní dopad na zdraví. I když nejsou doposud úplně jasně identifikovány klíčové prvky těchto rozhovorů, efektivními součástmi tohoto poradenského balíčku se jeví zejména poskytování zpětné vazby pacientovi o konzumaci alkoholu a povzbuzování pacienta ke sledování (monitoringu) pití.

(more…)

Jak zůstat v pohodě, když musíme zůstat doma

Posted PHPAdminPosted in Acceptance and Commitment Therapy, Coping, Habit, Mental Health, Planning, Routines, Self-monitoring, SMART Goals

Autoři:  Dr. Federica Picariello and Professor Rona Moss-Morris, King’s College London, Velká Británie

Náš každodenní život se během několika týdnů dramaticky proměnil. Současně s vypuknutím pandemie Covid – 19 dopadla na naši budoucnost nejistota. Vedle naléhavé potřeby zpomalit šíření nemoci pomocí zásadních změn v chování (např. pobyt v izolaci, sociální distancování, karanténa)  je potřeba kvůli duševnímu a fyzickému well-being poskytovat včasné intervence pro snížení jejích dlouhodobých důsledků.

(more…)

Jak dlouhodobě udržet zdravé chování?

Posted PHPAdminPosted in Habit, Motivation, Self-monitoring, Self-regulation

Autor: Dominika Kwasnicka, SWPS University, Poland and University of Melbourne, Austrálie

Největším cílem programů prevence zdraví je šířit dlouhodobou změnu, a v tom mohou zdravotníci sehrát roli a pomoci pacientům zlepšit jejich zdravotní výsledky a udržet si změnu chování. Víme, že iniciovat změnu zdravotního chování je obtížné, ale ještě větší výzvou může být ji udržet dlouhodobě. Velká otázka psychologie zdraví je, proč je toto udržení tak obtížné.

(more…)

Přestaňte se chovat jako pštrosi a strkat hlavu do písku. Aneb jak je užitečné pomoci lidem, aby sledovali svůj pokrok

Posted PHPAdminPosted in Self-monitoring

Thomas L. Webb, Department of Psychology, The University of Sheffield, the UK

Jak se vám daří dosáhnout cíle snížit množství cukru, které jste snědli, a zhubnout 10 kg?
Je pravděpodobné, že to ani netušíte – nebo dokonce ani nechcete vědět. V situacích, jako je tato, mají lidé tendenci být/chovat se jako pštrosi, kteří strkají hlavu do písku. Neboli záměrně se vyhýbat (či odmítat) informacím, které by jim mohly pomoci sledovat jejich pokrok na cestě k cíli.
Výzkum problematiky „pštrosa strkajícího hlavu do písku“ ukazuje, že lidé si často trajektorii svého posunu nezapisují/neevidují (např. postup na škále při hubnutí, čtení obsahu živin v kupovaných potravinách). Je to částečně proto, že kdyby to dělali, mohli by se začít cítit špatně, např. pokud by si uvědomili, že váží více nebo konzumují stále příliš mnoho cukru, než si mysleli. Ale teorie a data z výzkumů ukazují, že sledování pokroku je doporučená činnost, která pomáhá lidem identifikovat diskrepance/rozdíly mezi současným a žádoucím stavem. Důsledkem vyhýbání se monitoringu chování je také to, že pro lidi bývá obtížné své potřeby identifikovat a vybrat si nejvhodnější způsob, jak jednat ve prospěch jejich dosažení. Problém ‚pštrosa“ proto ukazuje na příležitost/možnost, kterou mají profesionálové z oblasti péče o zdraví (a další odborníci) k tomu, aby pomohli lidem monitorovat jejich pokrok a přisvojit si užitek z této činnosti. Není tedy překvapivé, že profesionálové mají působit na lidi tak, aby svůj pokrok sledovali, neboť jim to pomůže při dosahování mnoha cílů. 

(more…)