Motivation, Planning, Stress

Dosažení pracovní spokojenosti skrze job crafting.

Janne Kaltiainen a Jari Hakanen, Finnish Institute of Occupational Health, Finland

Jaké části mé práce jsou pro mě motivující, poutavé a nejpřínosnější pro mé zdraví? Co mohu udělat, pro to, abych měl těchto podnětů více?

Poté, co se zdravotní sestra s dlouholetou kariérou a silnými odbornými znalostmi začala v práci cítit vystresovaná, znuděná a “v zajetých kolejích”, začala si klást tyto otázky. Odpovědi ji přivedly k tomu, že začala mentorovat některé své mladší kolegyně, což jí pomohlo cítit se ve své práci kompetentnější a více v kontaktu se svými kolegy a znovu našla smysl každodenní rutiny. Tato malá změna ve způsobu její práce zlepšila její pracovní pohodu, a co je důležité, nepoškodila celkový chod a efektivitu nemocnice. Naopak, její kolegové se díky mentorování cítili podporováni a celková atmosféra v práci se zlepšila.  

(more…)

Public Health, Stakeholders

Budování spolupráce mezi výzkumem chování a praxí ke zlepšení zdraví

Katherine Brown, University of Hertfordshire, Spojené království

Obsah tohoto blogového příspěvku čerpám zčásti z vlastních zkušeností s prací v rozdělené roli mezi univerzitou a oddělením místní samosprávy pro veřejné zdraví, a s využitím praktických dovedností získaných z výzkumu a vývoje i hodnocení intervencí.

Ať už řídíte, navrhujete nebo dodáváte zdravotnické služby, je pravděpodobné, že existuje alespoň jedno chování, u něhož potřebujete, aby jej uživatelé služeb změnili z důvodu zdárného dosažení cílů dané služby. A to proto, že způsob chování lidí přispívá k celkové zátěži nemocemi, bez ohledu na typ onemocnění, na které se vaše služby zaměřují nebo na to, zda jsou přenosné (např. chřipka, Covid-19, tuberkulóza, pohlavně přenosné infekce) nebo nepřenosné (např. srdeční onemocnění, CHOPN, diabetes 2. , obezita). To neznamená, že by lidé měli být obviňováni ze špatného zdraví nebo že by měli být považováni jako výlučně odpovědní za své vlastní zdraví a pohodu. Právě naopak! Zdravotní stav člověka je také důsledkem genetických, biologických, sociálních a environmentálních determinant. Zohlednění těchto faktorů je pro zlepšení a ochranu zdraví klíčové.

Důležitost chování v kontrole nemocí bylo na globální úrovni během současné pandemie Covid-19 zdůrazněno i tím,  že jsme všichni museli dodržovat sociální/fyzické vzdálenosti, 

(more…)

Communication, Implementation

Ztraceno (a nalzeno) v překladu: Efektní komunikace s pacienty

Zuzana Dankulincova, Pavol Jozef Safarik University, Slovakia

Většina výzkumníků si uvědomuje, že šíření výsledků výzkumu je jejich etická zodpovědnost vůči účastníkům (a přeje si, aby výsledky měly jasný praktický dopad), avšak přechod od teoretických znalostí k jejich širokému uplatnění může trvat dlouho. Vědecké poznatky nejsou vždy aplikovány do každodenní praxe, a pokud ano, obvykle se tak neděje důsledně a systematicky.

Proč se to děje? Množství výzkumných studií, intervencí a doporučení, kterými je třeba se řídit, může být pro poskytovatele zdravotní péče zahlcující. Při procházení evidence a doporučení je potřeba přemýšlet o tom, nakolik jsou údaje relevantní pro vaše místní prostředí. Je kontext popsaný v doporučeních z výzkumných studií srovnatelný s vaším? Máte k dispozici vše, co potřebujete k realizaci doporučení, nebo vám chybí potřebné zdroje a dovednosti? Mají vaši pacienti to, co potřebují k realizaci doporučení? Ani ta nejlépe navržená a nejslibnější intervence nebude účinná, pokud nebude “pasovat” na vaše pacienty a prostředí. Například může být problematické doporučit intervenci v oblasti elektronického zdravotnictví těm, kteří nemají chytré telefony nebo počítače, nebo těm, kteří mají nízkou počítačovou gramotnost.

(more…)

Self-regulation, Stress

Make or break: důležitost přestávek ve zdravotnictví

Julia Allan, Aberdeen University, Skotsko

 

Moderní život je hektický. Žijeme stále více v „zapínaném“ digitálním světě, ve kterém jsou období opravdového oddechu od práce vzácná. Mnoho lidí má pravidelně dlouhou pracovní dobu, což platí zejména pro zdravotníky v předních liniích zdravotnických služeb. V kontextu zdravotnictví jsou vysoké nároky a dlouhá pracovní doba typické, směny běžně přesahují 8 hodin „normálního“ pracovního dne a pracovní nároky mohou být neúprosné povahy. Pokud vznikají nekončící fronty pacientů vyžadujících neodkladnou péči, jsou zdravotníci povinni ji poskytnout bez ohledu na vytíženost nebo pracovní dobu. V důsledku těchto vysokých požadavků je ve zdravotnických zařízeních naprosto běžné vynechání přestávek – například se uvádí, že během směny si nikdy neudělá řádnou přestávku 1 z 10 sester a přestávku na jídlo si zřídka nebo nikdy neudělá 1 ze 3 sester. 

  (more…)

Automaticity, Behavioural theory, E-health, Habit, Motivation

Propojení slona s jezdcem: Úloha motivace

António Labisa Palmeira, CIDEFES – Universidade Lusófona, Portugal; ISBNPA Executive Director 

Dlouhodobá motivace k chování, které souvisí se zdravím, může pocházet z různých zdrojů. Behaviorální vědci se stále snaží zjistit, jak tyto zdroje do sebe zapadají. Já například chodím téměř každý den běhat a dělám to už více než 30 let. Jak a proč jsem si tento vzorec chování udržel?

Daniel Kahnemann by řekl, že ve hře jsou dva motivační systémy: systém 1, který se zabývá instinkty a emocemi, a systém 2, který je záměrný a vědomý. Tvrdí, že systém 2 mě vede k běhání, protože jsem si vědom zdravotních přínosů cvičení. Na druhé straně, Ed Deci by prohlásil, že jsem k běhání vnitřně motivován a dělám to proto, že je to v souladu s mými hodnotami a mým já, a že mě to baví. 

(more…)

E-health, Interventions

Vaše intervence, vaše cesta! Krátké hodnotící intervence

Katarzyna Cantarero, SWPS University, Polsko

Subjektivní pohoda je funkcí toho, s čím jsme se narodili, situací, které se v našem životě objevují, a (naštěstí!) toho, co děláme záměrně. Mnoho vědců zkoumalo, co může účinně podpořit naše psychické fungování. Krátké hodnotící (nebo afirmační) intervence mohou být jedním z užitečných nástrojů, jak zvýšit pozitivní výsledky lidí.

Výzkumy ukazují, že krátké písemné úkoly (např. seznamy vděčnosti nebo dopisy) mohou zlepšit psychickou pohodu. V rozsáhlé studii s účastí mnoha výzkumných týmů zjistili výzkumníci z 87 zemí, že jednoduché intervence přehodnocování (tj. změna toho, jak člověk situaci vnímá, nebo zaměření se na pozitivní aspekty situace) posílily pozitivní emoce během pandemie COVID-19. Vědci z 87 zemí se domnívají, že tyto intervence mohou vést ke zvýšení pozitivních emocí. Přehodnocení události, která je potenciálně stresující, může být užitečné pro čerpání výhod z ní. Během hodnotících úkolů přicházejí jedinci s argumenty o pozitivních stránkách situací, v nichž se ocitli.

(more…)

E-health, Mental Health

Poskytování poradenství mimo kliniku: Příslib potenciálu mobilních technologií

Egon Dejonckheere & Peter Kuppens, KU Leuven, Belgie.

Mnoho forem poradenství a psychoterapie se stále odehrává převážně v terapeutické místnosti. Jakmile však pacienti opustí terapeutickou místnost, mají někdy problém čelit svým problémům, využít příležitosti ke zlepšení a realizovat to, co se naučili na sezení. Výzkumy ukazují, že terapeutické praxi může velmi prospět přímý přístup k informacím o tom, co se odehrává v každodenním životě lidí. Takové informace mohou identifikovat způsoby intervence a účinně překlenout propast mezi poradenským sezením a reálným životem. 

(more…)

Assessment, Communication, Coping, Illness representation

Pomáhat pacientům zvládat jejich stav: Na projevech nemoci záleží

Napsal: Yael Benyamini, Tel Aviv University, Israel and Evangelos C. Karademas, University of Crete, Řecko

Anna a Marie jsou obě zdravé 45 leté ženy, žijící ve velkém evropském městě. Každá zná několik lidí, kteří onemocněli COVID-19, o němž neustále slyší a čtou. Anna věří, že jde o velmi vážnou nemoc a má strach z nákazy. Přesto doufá, že by se vzhledem ke svému věku uzdravila, i když by pravděpodobně trpěla dlouhodobým post-covidým syndromem. Pracuje co nejvíce z domu, nikdy nevychází bez respirátoru a čeká na další dávku očkování. 

(more…)

Coping, Social Support, Stress

Jak nový vhled do stresu může pomoci uklidnit starostlivou mysl

BartVerkuil, Department ofClinical Psychology, Leiden University, TheNetherlands and PEP Group, Noordwijk, TheNetherlands.

„Co když se během pobytu v nemocnici nakazím? Co když nebudu moci zaplatit své účty? Jaký efekt bude mít tento “lockdown” na zdraví mých dětí?“

Hrozba koronaviru má obrovský dopad na životy nás všech. Vědci využívají statistické modely k určení toho, jaká mají být přijata opatření a jakým rizikům čelíme, k získání vhledu na šíření viru. To jistě pomáhá získat nějakou kontrolu nad touto pandemií. Zajímavé je, že každý jedinec neustále jedná jako tito vědci, ale ještě automatičtěji; lidská mysl může být považována za „předpovědní stroj“, který neustále vyhodnocuje, jestli jsme ohroženi nákazou, ztrátou zaměstnání nebo kritikou. Přesto je tu velký rozdíl v tom, jak lidé odhadují toto riziko a pro některé lidi vedou tyto odhady k intenzivnímu strachu.

(more…)

Patient engagement

Pokud je medicína týmová hra, tak by pacienti měli také hrát: psychologická perspektiva zapojení pacientů do léčby

Graffigna, Università Cattolica de lSacro Cuore, Itálie

K efektnímu fungování zdravotnického systému je zapotřebí, aby zdravotníci po celou dobu spolupracovali a koordinovali své úsilí. Jinými slovy, k dosažení úspěchu vyžaduje medicína týmovou spolupráci. Pokud s tímto principem souhlasíme, pak by při aplikování této sportovní metafory měli být pacienti součástí hráčského týmu!

Koncept zapojování pacienta je důležitou součástí zlepšování efektivity a udržitelnosti zdravotní péče.

(more…)