Jak zlepšit protialkoholní poradenství v primární péči: dva úhly pohledu

Posted Posted in Assessment, Brief behavioural intervention, Goal setting, Habit, Planning

Amy O’Donnell, Newcastle University, UK

V poslední době poklesla konzumace alkoholu v některých částech Evropy, a to zejména u mladých lidí. Nadměrná spotřeba alkoholu však přesto zůstává hlavním rizikovým faktorem, který vede ke špatnému zdraví a předčasným úmrtím. Lidem, kteří nadměrně pijí, mohou praktičtí lékaři nebo zdravotní sestry poskytovat doporučení, jak konzumaci alkoholu omezovat. Poradenské přístupy o nadměrném pití, které čerpají z výsledků mnoha výzkumů, využívají formu strukturované konverzace. Jejich cílem je motivovat pacienta k přemýšlení nad změnou chování ve vztahu k pití alkoholu, a tím zmírnit jeho negativní dopad na zdraví. I když nejsou doposud úplně jasně identifikovány klíčové prvky těchto rozhovorů, efektivními součástmi tohoto poradenského balíčku se jeví zejména poskytování zpětné vazby pacientovi o konzumaci alkoholu a povzbuzování pacienta ke sledování (monitoringu) pití.

(more…)

Jak zůstat v pohodě, když musíme zůstat doma

Posted Posted in Acceptance and Commitment Therapy, Coping, Habit, Mental Health, Planning, Routines, Self-monitoring, SMART Goals

Autoři:  Dr. Federica Picariello and Professor Rona Moss-Morris, King’s College London, Velká Británie

Náš každodenní život se během několika týdnů dramaticky proměnil. Současně s vypuknutím pandemie Covid – 19 dopadla na naši budoucnost nejistota. Vedle naléhavé potřeby zpomalit šíření nemoci pomocí zásadních změn v chování (např. pobyt v izolaci, sociální distancování, karanténa)  je potřeba kvůli duševnímu a fyzickému well-being poskytovat včasné intervence pro snížení jejích dlouhodobých důsledků.

(more…)

Jak dlouhodobě udržet zdravé chování?

Posted Posted in Habit, Motivation, Self-monitoring, Self-regulation

Autor: Dominika Kwasnicka, SWPS University, Poland and University of Melbourne, Austrálie

Největším cílem programů prevence zdraví je šířit dlouhodobou změnu, a v tom mohou zdravotníci sehrát roli a pomoci pacientům zlepšit jejich zdravotní výsledky a udržet si změnu chování. Víme, že iniciovat změnu zdravotního chování je obtížné, ale ještě větší výzvou může být ji udržet dlouhodobě. Velká otázka psychologie zdraví je, proč je toto udržení tak obtížné.

(more…)

Přestaňte se chovat jako pštrosi a strkat hlavu do písku. Aneb jak je užitečné pomoci lidem, aby sledovali svůj pokrok

Posted Posted in Self-monitoring

Thomas L. Webb, Department of Psychology, The University of Sheffield, the UK

Jak se vám daří dosáhnout cíle snížit množství cukru, které jste snědli, a zhubnout 10 kg?
Je pravděpodobné, že to ani netušíte – nebo dokonce ani nechcete vědět. V situacích, jako je tato, mají lidé tendenci být/chovat se jako pštrosi, kteří strkají hlavu do písku. Neboli záměrně se vyhýbat (či odmítat) informacím, které by jim mohly pomoci sledovat jejich pokrok na cestě k cíli.
Výzkum problematiky „pštrosa strkajícího hlavu do písku“ ukazuje, že lidé si často trajektorii svého posunu nezapisují/neevidují (např. postup na škále při hubnutí, čtení obsahu živin v kupovaných potravinách). Je to částečně proto, že kdyby to dělali, mohli by se začít cítit špatně, např. pokud by si uvědomili, že váží více nebo konzumují stále příliš mnoho cukru, než si mysleli. Ale teorie a data z výzkumů ukazují, že sledování pokroku je doporučená činnost, která pomáhá lidem identifikovat diskrepance/rozdíly mezi současným a žádoucím stavem. Důsledkem vyhýbání se monitoringu chování je také to, že pro lidi bývá obtížné své potřeby identifikovat a vybrat si nejvhodnější způsob, jak jednat ve prospěch jejich dosažení. Problém ‚pštrosa“ proto ukazuje na příležitost/možnost, kterou mají profesionálové z oblasti péče o zdraví (a další odborníci) k tomu, aby pomohli lidem monitorovat jejich pokrok a přisvojit si užitek z této činnosti. Není tedy překvapivé, že profesionálové mají působit na lidi tak, aby svůj pokrok sledovali, neboť jim to pomůže při dosahování mnoha cílů. 

(more…)

Pohled behaviorálních věd/oborů na pandemii COVID-19

Posted Posted in Communication

Shane Timmons, Ekonomický a sociální výzkumný institut, Irsko

Vlády celého světa se mobilizovaly ke kontrole nad šířením nového koronaviru, ale pro úspěch opatření bude rozhodující chování jednotlivců. Pracovníci oddělení behaviorálního výzkumu v Ekonomickém a Sociálním výzkumném institutu v Dublinu spolupracovali s irským ministerstvem zdravotnictví při tvorbě opatření v reakci na pandemii COVID-19. Součástí této práce bylo zpracování více než 100 vědeckých publikací. Rovněž cestou přednášek z Psychologie zdraví pro zdravotníky začali hledat prostředky, jak nejlépe komunikovat s veřejností.
V přehledovém textu jsme se zaměřili na výzkumy, které byly relevantní pro tři oblasti, které formují základnu šíření veřejného zdraví v mnoha zemích: hygiena rukou, dotýkání se obličeje a sociální izolování se. Rovněž jsme se zaměřili na širší odborné texty, které se týkají motivace ke zdravému chování a efektivní krizové komunikace.

(more…)

Důležitost odhadu copingových strategií klientů

Posted Posted in Assessment, Coping

Nadia Garnefski a Vivian Kraaij, katedra klinické psychologie, Univerzita Leiden, Nizozemí

“Rob se zrovna dozvěděl, že má HIV (negativní událost). Myslí si, že si za to může sám (sebeobviňování) a vyhýbá se kontaktu s přáteli (stažení se). Situace ho rozesmutňuje. Když sedí doma, nemůže přestat myslet na svoje pocity (přemítání) a věří, že to, co se mu stalo, je naprostá pohroma (katastrofické scénáře). Protože se cítí smutný, má málo energie. Důsledkem je, že se stahuje ještě více. To ho dělá ještě smutnějším. V tomto ohledu je Rob vtažen do sestupné spirály“.

(more…)

Jsou Vaši klienti defenzivní? Pokud ano, může pomoci sebepotvrzení

Posted Posted in Communication, Motivation, Self-affirmation, Self-efficacy

Peter Harris a Ian Hadden, výzkumná skupina metod Sebepotvrzení,
Katedra psychologie, Universita Sussex, UK

Měli jste někdy obtíže postavit se něčemu, co byste nejraději ignorovali? Možná máte slabost pro něco špatného, např. příliš často jíte nebo se vyhýbáte zdravotním prohlídkám? No, nejste sami. Většina z nás si myslí, že jsme obvykle docela rozumní a kompetentní lidé. Takže může být poměrně náročné slyšet, že děláme něco, co příliš rozumné není. Výsledkem je, že vůči zprávám, které nechceme slyšet, můžeme být značně odolní.

(more…)

Jak se státsvým lepšímjá změnou chování

Posted Posted in Mental Imagery, Possible selves

Winifred Gebhardt, Universita Leiden, Nizozemí

Zhruba před devíti lety jsem se přes noc stal vegetariánem. V románu, který jsem četl, vysvětlovala hlavní postava, jak nemůže jíst něco, “v čem někdy bilo srdce”. Tato slova se mě silně dotkla. Uvědomil jsem si, že to bylo přesně to, co jsem cítil. Přestal jsem okamžitě jíst maso a ryby, a od té doby jsem neměl problém se této nové změny jídelníčku držet. Tato změna chování se skvěle hodila k mé osobnosti.

A naopak, v minulosti jsem pravidelně sportoval a snadno uběhl 7 kilometrů, nicméně jsem se nikdy za „sportovního člověka“ nepovažoval, a kdykoli se objevila překážka jako například nemoc, zlenivěl jsem. Nyní se nesnažím být „sportovcem“, ale snažím se chodit, kdykoli je to během dne možné. Považuji se za aktivního člověka.

(more…)

Případové studie „N = 1“: Co se můžeme naučit z případových studií?

Posted Posted in Assessment, Interventions

Marie Johnston a Derek Johnston, Univerzita Aberdeen, Skotsko

Praktičtí lékaři velmi často chtějí znát příčinu problému, který trápí jen jednoho určitého pacienta, jeden tým zdravotníků, jednu nemocnici nebo region atd. Například může být důležité vědět, kdy, kde a jak často svačí obézní muž, a zda jeho svačení zhoršuje stres. Nebo chcete zjistit, jak často členové zdravotnického týmu vynechávají hygienu rukou, zda se situace zhoršuje s malým počtem zaměstnanců, a zda ji zlepšují reklamy na oddělení. Nebo můžete zkoumat, jaké jsou zdroje chyb na pracovišti, a zda k nim dochází pouze na určitých odděleních či u určitého personálu. Na politické úrovni může být přínosné zkoumat, zda nová regulace jako např. zákaz kouření na veřejných místech ovlivnila míru kouření. 

Můžete se pokusit tyto otázky odpovědět tím, že se dotážete lidí, co si myslí nebo co si pamatují. Ještě lepší by bylo se jich ptát či pozorovat je v kritické momenty na kritických místech, aby nedošlo ke zkreslení problému a zapomínání. Aktuální vývoj v digitálních technologiích, jako například digitální monitoring a používání mobilních telefonů usnadňují mapování toho, co se opravdu v reálném čase děje. Právě případové studie (kdy počet účastníků N = 1) mohou pomoci odpovědět na naše otázky. Případové studie jsou užitečné, pokud lze problém opakovaně posoudit a zachytit změny v průběhu času. Můžeme problém popsat a prozkoumat, zda se v určitých podmínkách zlepšuje či zhoršuje. Nebo můžeme zavést novou léčbu či intervenci a posoudit, zda má požadovaný efekt. Nejjednodušší vyhodnocení nasbíraných dat je pozorování trendů v grafu jako uvádíme v ilustraci níže. To je stěžejní a užitečný krok v jakékoli případové studii. Dodatečně existují pro případové studie statistické metody, a stále se vyvíjejí další nové komplexnější metody (např. metody pro zhodnocení dynamické změny).  

(more…)

Fyzická aktivita ve starším věku: kolik aktivity je dostačující?

Posted Posted in Goal setting, Motivational interviewing, Self-monitoring

Anne Tiedemann, The University of Sydney, Australia

„Nedostatek aktivity ničí dobrou kondici každé lidské bytosti, zatímco pohyb a metodická fyzická aktivita ji zachovává a udržuje“..Plato, 400 BC.

Ví se již dlouho, že zařazení fyzické aktivity do pravidelného režimu je důležité pro zdraví a kvalitu života. Propagace zdraví ale často zahrnuje děti a mladé lidi a menší důraz se klade na důležitost fyzické aktivity u lidí starších 65 let. Nicméně, u osob vyššího věku je klíčové zařadit aktivitu do každodenního života. 

(more…)