Důležitost odhadu copingových strategií klientů

Posted Posted in Assessment, Coping

Nadia Garnefski a Vivian Kraaij, katedra klinické psychologie, Univerzita Leiden, Nizozemí

“Rob se zrovna dozvěděl, že má HIV (negativní událost). Myslí si, že si za to může sám (sebeobviňování) a vyhýbá se kontaktu s přáteli (stažení se). Situace ho rozesmutňuje. Když sedí doma, nemůže přestat myslet na svoje pocity (přemítání) a věří, že to, co se mu stalo, je naprostá pohroma (katastrofické scénáře). Protože se cítí smutný, má málo energie. Důsledkem je, že se stahuje ještě více. To ho dělá ještě smutnějším. V tomto ohledu je Rob vtažen do sestupné spirály“.

(more…)

Jsou Vaši klienti defenzivní? Pokud ano, může pomoci sebepotvrzení

Posted Posted in Communication, Motivation, Self-affirmation, Self-efficacy

Peter Harris a Ian Hadden, výzkumná skupina metod Sebepotvrzení,
Katedra psychologie, Universita Sussex, UK

Měli jste někdy obtíže postavit se něčemu, co byste nejraději ignorovali? Možná máte slabost pro něco špatného, např. příliš často jíte nebo se vyhýbáte zdravotním prohlídkám? No, nejste sami. Většina z nás si myslí, že jsme obvykle docela rozumní a kompetentní lidé. Takže může být poměrně náročné slyšet, že děláme něco, co příliš rozumné není. Výsledkem je, že vůči zprávám, které nechceme slyšet, můžeme být značně odolní.

(more…)

Jak se státsvým lepšímjá změnou chování

Posted Posted in Mental Imagery, Possible selves

Winifred Gebhardt, Universita Leiden, Nizozemí

Zhruba před devíti lety jsem se přes noc stal vegetariánem. V románu, který jsem četl, vysvětlovala hlavní postava, jak nemůže jíst něco, “v čem někdy bilo srdce”. Tato slova se mě silně dotkla. Uvědomil jsem si, že to bylo přesně to, co jsem cítil. Přestal jsem okamžitě jíst maso a ryby, a od té doby jsem neměl problém se této nové změny jídelníčku držet. Tato změna chování se skvěle hodila k mé osobnosti.

A naopak, v minulosti jsem pravidelně sportoval a snadno uběhl 7 kilometrů, nicméně jsem se nikdy za „sportovního člověka“ nepovažoval, a kdykoli se objevila překážka jako například nemoc, zlenivěl jsem. Nyní se nesnažím být „sportovcem“, ale snažím se chodit, kdykoli je to během dne možné. Považuji se za aktivního člověka.

(more…)

Případové studie „N = 1“: Co se můžeme naučit z případových studií?

Posted Posted in Assessment, Interventions

Marie Johnston a Derek Johnston, Univerzita Aberdeen, Skotsko

Praktičtí lékaři velmi často chtějí znát příčinu problému, který trápí jen jednoho určitého pacienta, jeden tým zdravotníků, jednu nemocnici nebo region atd. Například může být důležité vědět, kdy, kde a jak často svačí obézní muž, a zda jeho svačení zhoršuje stres. Nebo chcete zjistit, jak často členové zdravotnického týmu vynechávají hygienu rukou, zda se situace zhoršuje s malým počtem zaměstnanců, a zda ji zlepšují reklamy na oddělení. Nebo můžete zkoumat, jaké jsou zdroje chyb na pracovišti, a zda k nim dochází pouze na určitých odděleních či u určitého personálu. Na politické úrovni může být přínosné zkoumat, zda nová regulace jako např. zákaz kouření na veřejných místech ovlivnila míru kouření. 

Můžete se pokusit tyto otázky odpovědět tím, že se dotážete lidí, co si myslí nebo co si pamatují. Ještě lepší by bylo se jich ptát či pozorovat je v kritické momenty na kritických místech, aby nedošlo ke zkreslení problému a zapomínání. Aktuální vývoj v digitálních technologiích, jako například digitální monitoring a používání mobilních telefonů usnadňují mapování toho, co se opravdu v reálném čase děje. Právě případové studie (kdy počet účastníků N = 1) mohou pomoci odpovědět na naše otázky. Případové studie jsou užitečné, pokud lze problém opakovaně posoudit a zachytit změny v průběhu času. Můžeme problém popsat a prozkoumat, zda se v určitých podmínkách zlepšuje či zhoršuje. Nebo můžeme zavést novou léčbu či intervenci a posoudit, zda má požadovaný efekt. Nejjednodušší vyhodnocení nasbíraných dat je pozorování trendů v grafu jako uvádíme v ilustraci níže. To je stěžejní a užitečný krok v jakékoli případové studii. Dodatečně existují pro případové studie statistické metody, a stále se vyvíjejí další nové komplexnější metody (např. metody pro zhodnocení dynamické změny).  

(more…)

Fyzická aktivita ve starším věku: kolik aktivity je dostačující?

Posted Posted in Goal setting, Motivational interviewing, Self-monitoring

Anne Tiedemann, The University of Sydney, Australia

„Nedostatek aktivity ničí dobrou kondici každé lidské bytosti, zatímco pohyb a metodická fyzická aktivita ji zachovává a udržuje“..Plato, 400 BC.

Ví se již dlouho, že zařazení fyzické aktivity do pravidelného režimu je důležité pro zdraví a kvalitu života. Propagace zdraví ale často zahrnuje děti a mladé lidi a menší důraz se klade na důležitost fyzické aktivity u lidí starších 65 let. Nicméně, u osob vyššího věku je klíčové zařadit aktivitu do každodenního života. 

(more…)

Problematika váhy u zdravotních prohlídek

Posted Posted in Communication

Jane Ogden, University of Surrey, UK

Na lékařských prohlídkách bývá téma váhy ošemetné. Některým pacientům nemusí být příjemné slyšet “Měl/a byste zhubnout” pokaždé, když navštíví lékaře, nehledě na to, zda přišli kvůli bolesti krku, cervikálnímu stěru nebo potencionálním srdečním problémům. Mohou od zdravotníků pociťovat celoživotní pocity stigmatizace a myslet si, že jediné, co každý vidí, je velikost jejich těla. Zatímco toto platí pro některé jedince, jiní možná nikdy o své váze jako problému neuvažovali a mohou být uraženi a překvapeni, pokud dojde k této zmínce. Někteří lidé jednoduše nechtějí tento problém slyšet a ignorují vše, co je jim řečeno, zatímco si například myslí “co o tom můžete vědět – jste hubený/á / tlustý/á / příliš mladý/á / příliš starý/á nebo “ věda nemá pravdu”. Zvyšování povědomí o problémech s váhou vyžaduje šetrný a opatrný postup, zahrnující „kdy“, „jak“ a „co“ je osobě s nadváhou řečeno.

(more…)

Self-efficacy: Víra “can-do”, která umožňuje lidem změnit životní styl

Posted Posted in Motivation, Self-efficacy

By Ralf Schwarzer, Freie Universität Berlin, Germany and SWPS University of Social Sciences and Humanities, Poland

Changing behavior may often be desirable but difficult to do. For example, quitting smoking, eating healthily and sticking to a physical exercise regimen all require motivation, effort, and persistence. While many psychological factors play a role in behavior change, self-efficacy is one of the most important.

(more…)

Vyprávění „příběhů o péči“ o druhé osoby

Posted Posted in Social Support

Irina Todorová, Výzkumné centrum psychologie v Sofii, Bulharsko

 

Péče o stárnoucí blízké, kteří již mají křehké zdraví, může být  komplikovaná a matoucí zkušenost, která je uspokojující i frustrující zároveň. Lékařská věda pomáhá lidem žít a být zdravější déle, a v některých případech může zpomalit i kognitivní úpadek, který často přichází s věkem. To, jakým způsobem  pečují rodiny o své starší členy, stejně jako význam stárnutí, demence a péče se mění napříč různými kulturními kontexty. Většina lidí, kteří stárnou doma, jsou členové komunit. Ty mají psychosociální výhody nejen pro starší osoby, ale i pro všechny generace. Současně je péče o osoby se zhoršujícím se zdravím doprovázena fyzickou námahou, psychickým napětím a smutkem, který souvisí s probíhajícími ztrátami, či i s případnými finančními potížemi pro pečovatele.

(more…)

Motivace a první kroky směrem k fyzické aktivitě

Posted Posted in Goal setting, Motivation, Self-regulation

Keegan Knittle, University of Helsinki, Finsko

Zde je dobře známý příběh z primární péče: na kliniku přichází člověk, který by mohl jednoznačně těžit z větší fyzické aktivity. Probereme jeho fyzickou (ne)aktivitu a nakonec jedinec říká, že pouze není motivován ke změně. Co by měl lékař v klinické praxi udělat? Jak můžeme tohoto jedince motivovat k tomu, aby alespoň zvážil změnu svého chování k lepšímu? Nebo ještě lépe, jak mu můžeme pomoci vytvořit si záměr být aktivní?

(more…)

Pozitivní psychologická opatření v práci

Posted Posted in Intervention design, Interventions

Alexandr Michel, Federální ústav pro pracovní zdraví a bezpečnost, Německo a Annekatrin Hoppe, Humboldt Universität, Německo

Většinu svého bdělého času tráví lidé v práci. Není tedy překvapením, že snižování nároků  a zvyšování zdrojů (např. autonomie, sociální podpora, self-efficacy) v práci jsou důležité k podpoře rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, well-being a zdravím. V posledních letech jsou zkoumány nejen způsoby, jak odstranit negativní působení pracovního stresu, ale i jaké jsou možnosti zlepšení well-being u pracujících. Zvláště zavedení pozitivních psychologických intervencí na pracovišti je novou cestou psychologie zdraví v oblasti práce. Pozitivní psychologické intervence se zaměřují na budování zdrojů a prevenci jejich ztráty. Také zahrnují  aktivity, které mají za cíl rozvíjet pozitivní pocity, chování a myšlení. V tomto blogu zdůrazňujeme tři přístupy, které mohou zaměstnancům napomoci k budování vlastních zdrojů a podpoře well-being v práci.

(more…)