Co se děje s léky doma?

Posted on Posted in Medication adherence

Kerry Chamberlain, Massey University, Auckland, Nový Zéland

Co dělají lidé s léky, jakmile si je přinesou domů? Na takovou otázku se zatím pokusilo odpovědět jen málo výzkumných prací. Přesto je důležitá, protože většinu léků lidé užívají ve svých v domácnostech a jejich užívání si hlídají sami. Léky na předpis jsou regulované a po jejich předepsání a vyzvednutí se předpokládá, že budou užívány podle instrukcí. Lidé mají přístup k široké škále volně prodejných přípravků (např. proti bolesti), alternativních přípravků (např. homeopatika) a dalších se zdravím souvisejících preparátů, které léky připomínají (např. potravní doplňky, probiotické nápoje). Je nutné brát v úvahu, že možnosti přístupu k jednotlivým druhům léků se mohou v různých zemích značně lišit.

(more…)

Jak si stanovovat cíle tak, aby to fungovalo?

Posted on Posted in Goal setting, Planning

Tracy Epton, University of Manchester, Spojené království

 

Stanovování cílů je rozšířené

 

Existuje mnoho různých technik, kterými můžeme dosáhnout změny chování (dle nejaktuálnějšího seznamu jich je 93!). Velmi známou technikou, kterou v některém období svého života využila většina lidí, je stanovování cílů. Stanovování cílů využívají charity (např. Alcohol Concern, britská charitativní společnost, chtěla po lidech, aby na celý leden plošně přestali pít – obdoba „suchého února“ v ČR, pozn. překl.), je součástí komerčních programů redukce váhy i fitness aplikací.  Autoři nedávné přehledové studie čítající 384 výzkumů efektivity stanovování cílů v různých oblastech se zajímali o to, zda stanovování cílů opravdu funguje, jaké typy cílů se osvědčily nejvíce a zda stanovování cílů platí pro všechny obdobně.

(more…)

Seberegulace od teorie k praxi: jak podpořit pacienty a jejich cíle

Posted on Posted in Self-regulation, Uncategorized

Stan Maes & Véronique De Gucht, Leiden University, Netherlands

V průběhu posledních desetiletí se role jednotlivce ve zdravotním systému vyvinula od „dodržování léčebného režimu (compliance)“, které naznačuje poslušnost, k „self-managementu“, který zdůrazňuje vlastní odpovědnost za zdraví i zvládání nemoci. V poslední době se v tomto ohledu pokročilo k pojmu „seberegulace“, tj. systematický proces zahrnující stanovování si osobních cílů souvisejících se zdravím a úpravu chování v souladu s těmito cíli. Abychom přiblížili tento kontinuální seberegulační proces, vybrali jsme jako doprovodný obrázek k tomuto příspěvku klasické zobrazení „urborose“ (tj. hada, který požírá svůj vlastní ocas).

(more…)

Více pohybu a méně sezení v práci: neproseďme se životem

Posted on Posted in Interventions, Social Support

Stuart Biddle, University of Southern Queensland, Austrálie

Tento blog píšu na den svatého Valentýna. Veřejně prospěšná australská společnost Bluearth, která se zaměřuje na podporu zdraví, uvedla několik zábavných videospotů, které nás mají motivovat k méně častému sezení výzvou „rozejdi se se svou židlí“ (pokud vás tento rozchodový nápad zaujal, podívejte se na videa zde). O co tedy jde? V podstatě o to, že se změnou způsobu, jakým většina z nás pracuje, více a více sedíme, což je špatné pro naše zdraví. Mnoho z nás například jede do práce autem, většinu dne prosedí u stolu, a pak jede domů, kde si na velkou část večera sedne k televizi nebo počítači. Pracovní prostředí je proto nejvhodnější pro změnu našeho zdravotního chování. Jak ale můžeme cokoliv změnit, když je zvykem sedět, společnost to od nás očekává a dokonce i pracovní prostředí bývá navrhováno tak, aby nepodněcovalo k pohybu, ale naopak k pohodlnému sezení?

(more…)

Síla vůle vs. nezdravá pokušení – pozor, spoiler – síla vůle většinou prohraje

Posted on Posted in Automaticity, Habit

Amanda Rebar, Central Queensland University, Australia

Vědecká zjištění, že se lidé často nechovají způsobem, který by byl z dlouhodobého hlediska nejlepší pro jejich zdraví, nás už nepřekvapí. Většina lidí ví, že například cvičení je dobré pro fyzické i duševní zdraví, přesto jich o poznání méně cvičí pravidelně. Pokud má člověk v úmyslu začít cvičit, je pouze 50% pravděpodobnost, že tento záměr dotáhne do konce, což je stejná šance na úspěch jako při hodu korunou.

(more…)

Jak plánovat a mapovat intervence pro změnu chování – strategie založené na teorii a výzkumech

Posted on Posted in Behavioural theory, Intervention design

Gerjo Kok, Maastrichtská univerzita, Nizozemsko; Texaská univerzita v Houstonu, USA

V současné době existuje široká řada kampaní a intervencí zaměřených na zdraví veřejnosti a změnu zdravotních návyků, ale jen málo z nich se zakládá na teorii nebo výzkumu. Tento příspěvek stručně popíše, jak při navrhování intervencí postupují psychologové z oblasti psychologie zdraví, a ukáže, jak se tyto procesy liší od jakýchkoli jiných (a v čem jsou lepší).

(more…)

Sociální podpora a zdravé chování: Jak se posunout od dobře míněné pomoci k odborné podpoře

Posted on Posted in Interventions, Social Support

Urte Scholz, Universita Zurich &Gertraud (Turu) Stadler, Univerzita Aberdeen

Sociální opora se téměř bez výjimky jeví jako pozitivní věc. Co může být na malé pomoci špatného, jestliže máte někoho, kdo vám uvaří zdravé jídlo, pokud se snažíte jíst zdravě, nebo pokud máte někoho, kdo vás uklidní, když se cítíte mizerně, když váš nedávný pokus přestat kouřit nedopadl úplně nejlépe?
Tyto situace v nás zanechávají dojem, že dobrý úmysl někoho podpořit ještě nemusí úplně stačit. Partner, který pro vás vaří zdravá jídla nebo sestra, která na váschrlí různé tipy na diety ve vás mohou vytvořit pocit, že ví lépe než vy, co je pro vás dobré. Požádali jste je o pomoc? Nebo vám nedůvěřují v tom, že byste vy sami dokázali jíst zdravě? Je tedy opora ve změně chování vždy jen ku prospěchu? Tento text by měl pomoci praktickým lékařům, jak by mohli svým klientům poradit, kde vyhledat užitečnou sociální oporu. Pojďme se zaměřit na definice, co je a co není sociální opora.

(more…)

Velmi krátké intervence pro změnu chování v oblasti zdravotní péče

Posted on Posted in Interventions

Stephen Sutton, Univerzita v Cambridge, Anglie

Velké problémy vyžadují velká řešení. Vypořádat se s „Velkou čtyřkou“ chování (fyzická inaktivita, užívání tabáku, nadměrná konzumace jídla a alkoholu) tak, aby to mělo významný vliv na veřejné zdraví, vyžaduje odstupňované intervence, které mohou oslovit velký počet lidí. Jedním ze slibných přístupů v oblasti zdravotní péče je používání krátkých intervencí, které by poskytovali praktičtí lékaři. Například Národní Institut pro péči a zdraví ve Velké Británii doporučuje, aby neaktivním dospělým pacientům poskytovali lékaři v primární péči krátké, na míru šité rady o fyzické aktivitě a navazovali na ně během dalších schůzek.

(more…)

Psychologie zdraví v každodenní praxi

Posted on Posted in Health Psychology

Co je na psychologii zdraví praktického?

Psychologie zdraví je mladý, dynamický a rychle se rozvíjející psychologický obor. Psychologové zdraví se zaměřují na aplikaci psychologických teorií a poznatků:

  • v podpoře a udržování zdraví a v prevenci onemocnění,
  • při zkoumání, jak lidé reagují na nemoc, vyrovnávají se s ní, a jak se zotavují,
  • při personalizaci léčby a intervencí,
  • při zlepšování systémů zdravotní péče a zdravotní politiky.

(more…)

Zapřáhněte svou fantazii: jak využít sílu imaginace ke změně zdravotního chování

Posted on Posted in If-Then Plans, Interventions, Mental Imagery, Planning

Martin S. Hagger, Curtin University, Australia and University of Jyväskylä, Finland a Dominic Conroy, Birkbeck University of London, UK

Co je to imaginace?

Lidé jsou poměrně dobří v představování si různých věcí. V mysli si často přehrávají budoucí situace a scénáře nebo se věnují dennímu snění o úžasných možnostech. Tyto představované situace jsou často nestrukturované a samovolné. Psychologové proto zjišťují, zda by bylo možné využít schopnost lidí představovat si jako cestu ke zlepšení jejich schopnosti dosahovat cílů či požadovaných výsledků.

(more…)