Případové studie „N = 1“: Co se můžeme naučit z případových studií?

Posted Posted in Assessment, Interventions

Marie Johnston a Derek Johnston, Univerzita Aberdeen, Skotsko

Praktičtí lékaři velmi často chtějí znát příčinu problému, který trápí jen jednoho určitého pacienta, jeden tým zdravotníků, jednu nemocnici nebo region atd. Například může být důležité vědět, kdy, kde a jak často svačí obézní muž, a zda jeho svačení zhoršuje stres. Nebo chcete zjistit, jak často členové zdravotnického týmu vynechávají hygienu rukou, zda se situace zhoršuje s malým počtem zaměstnanců, a zda ji zlepšují reklamy na oddělení. Nebo můžete zkoumat, jaké jsou zdroje chyb na pracovišti, a zda k nim dochází pouze na určitých odděleních či u určitého personálu. Na politické úrovni může být přínosné zkoumat, zda nová regulace jako např. zákaz kouření na veřejných místech ovlivnila míru kouření. 

Můžete se pokusit tyto otázky odpovědět tím, že se dotážete lidí, co si myslí nebo co si pamatují. Ještě lepší by bylo se jich ptát či pozorovat je v kritické momenty na kritických místech, aby nedošlo ke zkreslení problému a zapomínání. Aktuální vývoj v digitálních technologiích, jako například digitální monitoring a používání mobilních telefonů usnadňují mapování toho, co se opravdu v reálném čase děje. Právě případové studie (kdy počet účastníků N = 1) mohou pomoci odpovědět na naše otázky. Případové studie jsou užitečné, pokud lze problém opakovaně posoudit a zachytit změny v průběhu času. Můžeme problém popsat a prozkoumat, zda se v určitých podmínkách zlepšuje či zhoršuje. Nebo můžeme zavést novou léčbu či intervenci a posoudit, zda má požadovaný efekt. Nejjednodušší vyhodnocení nasbíraných dat je pozorování trendů v grafu jako uvádíme v ilustraci níže. To je stěžejní a užitečný krok v jakékoli případové studii. Dodatečně existují pro případové studie statistické metody, a stále se vyvíjejí další nové komplexnější metody (např. metody pro zhodnocení dynamické změny).  

(more…)

Fyzická aktivita ve starším věku: kolik aktivity je dostačující?

Posted Posted in Goal setting, Motivational interviewing, Self-monitoring

Anne Tiedemann, The University of Sydney, Australia

„Nedostatek aktivity ničí dobrou kondici každé lidské bytosti, zatímco pohyb a metodická fyzická aktivita ji zachovává a udržuje“..Plato, 400 BC.

Ví se již dlouho, že zařazení fyzické aktivity do pravidelného režimu je důležité pro zdraví a kvalitu života. Propagace zdraví ale často zahrnuje děti a mladé lidi a menší důraz se klade na důležitost fyzické aktivity u lidí starších 65 let. Nicméně, u osob vyššího věku je klíčové zařadit aktivitu do každodenního života. 

(more…)

Problematika váhy u zdravotních prohlídek

Posted Posted in Communication

Jane Ogden, University of Surrey, UK

Na lékařských prohlídkách bývá téma váhy ošemetné. Některým pacientům nemusí být příjemné slyšet “Měl/a byste zhubnout” pokaždé, když navštíví lékaře, nehledě na to, zda přišli kvůli bolesti krku, cervikálnímu stěru nebo potencionálním srdečním problémům. Mohou od zdravotníků pociťovat celoživotní pocity stigmatizace a myslet si, že jediné, co každý vidí, je velikost jejich těla. Zatímco toto platí pro některé jedince, jiní možná nikdy o své váze jako problému neuvažovali a mohou být uraženi a překvapeni, pokud dojde k této zmínce. Někteří lidé jednoduše nechtějí tento problém slyšet a ignorují vše, co je jim řečeno, zatímco si například myslí “co o tom můžete vědět – jste hubený/á / tlustý/á / příliš mladý/á / příliš starý/á nebo “ věda nemá pravdu”. Zvyšování povědomí o problémech s váhou vyžaduje šetrný a opatrný postup, zahrnující „kdy“, „jak“ a „co“ je osobě s nadváhou řečeno.

(more…)

Self-efficacy: Víra “can-do”, která umožňuje lidem změnit životní styl

Posted Posted in Motivation, Self-efficacy

By Ralf Schwarzer, Freie Universität Berlin, Germany and SWPS University of Social Sciences and Humanities, Poland

Changing behavior may often be desirable but difficult to do. For example, quitting smoking, eating healthily and sticking to a physical exercise regimen all require motivation, effort, and persistence. While many psychological factors play a role in behavior change, self-efficacy is one of the most important.

(more…)

Vyprávění „příběhů o péči“ o druhé osoby

Posted Posted in Social Support

Irina Todorová, Výzkumné centrum psychologie v Sofii, Bulharsko

 

Péče o stárnoucí blízké, kteří již mají křehké zdraví, může být  komplikovaná a matoucí zkušenost, která je uspokojující i frustrující zároveň. Lékařská věda pomáhá lidem žít a být zdravější déle, a v některých případech může zpomalit i kognitivní úpadek, který často přichází s věkem. To, jakým způsobem  pečují rodiny o své starší členy, stejně jako význam stárnutí, demence a péče se mění napříč různými kulturními kontexty. Většina lidí, kteří stárnou doma, jsou členové komunit. Ty mají psychosociální výhody nejen pro starší osoby, ale i pro všechny generace. Současně je péče o osoby se zhoršujícím se zdravím doprovázena fyzickou námahou, psychickým napětím a smutkem, který souvisí s probíhajícími ztrátami, či i s případnými finančními potížemi pro pečovatele.

(more…)

Motivace a první kroky směrem k fyzické aktivitě

Posted Posted in Goal setting, Motivation, Self-regulation

Keegan Knittle, University of Helsinki, Finsko

Zde je dobře známý příběh z primární péče: na kliniku přichází člověk, který by mohl jednoznačně těžit z větší fyzické aktivity. Probereme jeho fyzickou (ne)aktivitu a nakonec jedinec říká, že pouze není motivován ke změně. Co by měl lékař v klinické praxi udělat? Jak můžeme tohoto jedince motivovat k tomu, aby alespoň zvážil změnu svého chování k lepšímu? Nebo ještě lépe, jak mu můžeme pomoci vytvořit si záměr být aktivní?

(more…)

Pozitivní psychologická opatření v práci

Posted Posted in Intervention design, Interventions

Alexandr Michel, Federální ústav pro pracovní zdraví a bezpečnost, Německo a Annekatrin Hoppe, Humboldt Universität, Německo

Většinu svého bdělého času tráví lidé v práci. Není tedy překvapením, že snižování nároků  a zvyšování zdrojů (např. autonomie, sociální podpora, self-efficacy) v práci jsou důležité k podpoře rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, well-being a zdravím. V posledních letech jsou zkoumány nejen způsoby, jak odstranit negativní působení pracovního stresu, ale i jaké jsou možnosti zlepšení well-being u pracujících. Zvláště zavedení pozitivních psychologických intervencí na pracovišti je novou cestou psychologie zdraví v oblasti práce. Pozitivní psychologické intervence se zaměřují na budování zdrojů a prevenci jejich ztráty. Také zahrnují  aktivity, které mají za cíl rozvíjet pozitivní pocity, chování a myšlení. V tomto blogu zdůrazňujeme tři přístupy, které mohou zaměstnancům napomoci k budování vlastních zdrojů a podpoře well-being v práci.

(more…)

Jak mluvit s pacienty: když lékař hovoří jasně, ale pacient přesto nerozumí

Posted Posted in Communication

Anne Marie Plass, Lékařské centrum Univerzity v Göttingenu, Německo

Nedávno si mi postěžovala kolegyně dermatoložka, která se ve fakultní nemocnici specializuje na psoriázu (chronické onemocnění kůže), kolik z jejích pacientů nedodržuje správně léčbu, i když si společně nastavili cíle a společně se rozhodli pro formu léčby. (more…)

Co se děje s léky doma?

Posted Posted in Medication adherence

Kerry Chamberlain, Massey University, Auckland, Nový Zéland

Co dělají lidé s léky, jakmile si je přinesou domů? Na takovou otázku se zatím pokusilo odpovědět jen málo výzkumných prací. Přesto je důležitá, protože většinu léků lidé užívají ve svých v domácnostech a jejich užívání si hlídají sami. Léky na předpis jsou regulované a po jejich předepsání a vyzvednutí se předpokládá, že budou užívány podle instrukcí. Lidé mají přístup k široké škále volně prodejných přípravků (např. proti bolesti), alternativních přípravků (např. homeopatika) a dalších se zdravím souvisejících preparátů, které léky připomínají (např. potravní doplňky, probiotické nápoje). Je nutné brát v úvahu, že možnosti přístupu k jednotlivým druhům léků se mohou v různých zemích značně lišit.

(more…)

Jak si stanovovat cíle tak, aby to fungovalo?

Posted Posted in Goal setting, Planning

Tracy Epton, University of Manchester, Spojené království

 

Stanovování cílů je rozšířené

 

Existuje mnoho různých technik, kterými můžeme dosáhnout změny chování (dle nejaktuálnějšího seznamu jich je 93!). Velmi známou technikou, kterou v některém období svého života využila většina lidí, je stanovování cílů. Stanovování cílů využívají charity (např. Alcohol Concern, britská charitativní společnost, chtěla po lidech, aby na celý leden plošně přestali pít – obdoba „suchého února“ v ČR, pozn. překl.), je součástí komerčních programů redukce váhy i fitness aplikací.  Autoři nedávné přehledové studie čítající 384 výzkumů efektivity stanovování cílů v různých oblastech se zajímali o to, zda stanovování cílů opravdu funguje, jaké typy cílů se osvědčily nejvíce a zda stanovování cílů platí pro všechny obdobně.

(more…)