Jak dlouhodobě udržet zdravé chování?

Autor: Dominika Kwasnicka, SWPS University, Poland and University of Melbourne, Austrálie

Největším cílem programů prevence zdraví je šířit dlouhodobou změnu, a v tom mohou zdravotníci sehrát roli a pomoci pacientům zlepšit jejich zdravotní výsledky a udržet si změnu chování. Víme, že iniciovat změnu zdravotního chování je obtížné, ale ještě větší výzvou může být ji udržet dlouhodobě. Velká otázka psychologie zdraví je, proč je toto udržení tak obtížné.

(more…)

Read more

Přestaňte se chovat jako pštrosi a strkat hlavu do písku. Aneb jak je užitečné pomoci lidem, aby sledovali svůj pokrok

Thomas L. Webb, Department of Psychology, The University of Sheffield, the UK

Jak se vám daří dosáhnout cíle snížit množství cukru, které jste snědli, a zhubnout 10 kg?
Je pravděpodobné, že to ani netušíte – nebo dokonce ani nechcete vědět. V situacích, jako je tato, mají lidé tendenci být/chovat se jako pštrosi, kteří strkají hlavu do písku. Neboli záměrně se vyhýbat (či odmítat) informacím, které by jim mohly pomoci sledovat jejich pokrok na cestě k cíli.
Výzkum problematiky „pštrosa strkajícího hlavu do písku“ ukazuje, že lidé si často trajektorii svého posunu nezapisují/neevidují (např. postup na škále při hubnutí, čtení obsahu živin v kupovaných potravinách). Je to částečně proto, že kdyby to dělali, mohli by se začít cítit špatně, např. pokud by si uvědomili, že váží více nebo konzumují stále příliš mnoho cukru, než si mysleli. Ale teorie a data z výzkumů ukazují, že sledování pokroku je doporučená činnost, která pomáhá lidem identifikovat diskrepance/rozdíly mezi současným a žádoucím stavem. Důsledkem vyhýbání se monitoringu chování je také to, že pro lidi bývá obtížné své potřeby identifikovat a vybrat si nejvhodnější způsob, jak jednat ve prospěch jejich dosažení. Problém ‚pštrosa“ proto ukazuje na příležitost/možnost, kterou mají profesionálové z oblasti péče o zdraví (a další odborníci) k tomu, aby pomohli lidem monitorovat jejich pokrok a přisvojit si užitek z této činnosti. Není tedy překvapivé, že profesionálové mají působit na lidi tak, aby svůj pokrok sledovali, neboť jim to pomůže při dosahování mnoha cílů. 

(more…)

Read more

Pohled behaviorálních věd/oborů na pandemii COVID-19

Shane Timmons, Ekonomický a sociální výzkumný institut, Irsko

Vlády celého světa se mobilizovaly ke kontrole nad šířením nového koronaviru, ale pro úspěch opatření bude rozhodující chování jednotlivců. Pracovníci oddělení behaviorálního výzkumu v Ekonomickém a Sociálním výzkumném institutu v Dublinu spolupracovali s irským ministerstvem zdravotnictví při tvorbě opatření v reakci na pandemii COVID-19. Součástí této práce bylo zpracování více než 100 vědeckých publikací. Rovněž cestou přednášek z Psychologie zdraví pro zdravotníky začali hledat prostředky, jak nejlépe komunikovat s veřejností.
V přehledovém textu jsme se zaměřili na výzkumy, které byly relevantní pro tři oblasti, které formují základnu šíření veřejného zdraví v mnoha zemích: hygiena rukou, dotýkání se obličeje a sociální izolování se. Rovněž jsme se zaměřili na širší odborné texty, které se týkají motivace ke zdravému chování a efektivní krizové komunikace.

(more…)

Read more

The importance of assessing clients’ coping strategies

By Nadia Garnefski and Vivian Kraaij, Department of Clinical Psychology, Leiden University, The Netherlands

Rob has just heard that he has HIV (negative event). He thinks that he is the one to blame for this (self-blame) and he avoids seeing his friends (withdrawal). The situation makes him sad. When sitting at home, he cannot stop thinking about his feelings (rumination) and believes that what has happened to him is a complete disaster (catastrophizing). Because he feels sad, he has little energy. As a result, he withdraws even more. This makes him even sadder. In this way, Rob is drawn into a downward spiral.

(more…)

Read more

Jsou Vaši klienti defenzivní? Pokud ano, může pomoci sebepotvrzení

Peter Harris a Ian Hadden, výzkumná skupina metod Sebepotvrzení,
Katedra psychologie, Universita Sussex, UK

Měli jste někdy obtíže postavit se něčemu, co byste nejraději ignorovali? Možná máte slabost pro něco špatného, např. příliš často jíte nebo se vyhýbáte zdravotním prohlídkám? No, nejste sami. Většina z nás si myslí, že jsme obvykle docela rozumní a kompetentní lidé. Takže může být poměrně náročné slyšet, že děláme něco, co příliš rozumné není. Výsledkem je, že vůči zprávám, které nechceme slyšet, můžeme být značně odolní.

(more…)

Read more

Jak se státsvým lepšímjá změnou chování

Winifred Gebhardt, Universita Leiden, Nizozemí

Zhruba před devíti lety jsem se přes noc stal vegetariánem. V románu, který jsem četl, vysvětlovala hlavní postava, jak nemůže jíst něco, “v čem někdy bilo srdce”. Tato slova se mě silně dotkla. Uvědomil jsem si, že to bylo přesně to, co jsem cítil. Přestal jsem okamžitě jíst maso a ryby, a od té doby jsem neměl problém se této nové změny jídelníčku držet. Tato změna chování se skvěle hodila k mé osobnosti.

A naopak, v minulosti jsem pravidelně sportoval a snadno uběhl 7 kilometrů, nicméně jsem se nikdy za „sportovního člověka“ nepovažoval, a kdykoli se objevila překážka jako například nemoc, zlenivěl jsem. Nyní se nesnažím být „sportovcem“, ale snažím se chodit, kdykoli je to během dne možné. Považuji se za aktivního člověka.

(more…)

Read more

Případové studie „N = 1“: Co se můžeme naučit z případových studií?

Marie Johnston a Derek Johnston, Univerzita Aberdeen, Skotsko

Praktičtí lékaři velmi často chtějí znát příčinu problému, který trápí jen jednoho určitého pacienta, jeden tým zdravotníků, jednu nemocnici nebo region atd. Například může být důležité vědět, kdy, kde a jak často svačí obézní muž, a zda jeho svačení zhoršuje stres. Nebo chcete zjistit, jak často členové zdravotnického týmu vynechávají hygienu rukou, zda se situace zhoršuje s malým počtem zaměstnanců, a zda ji zlepšují reklamy na oddělení. Nebo můžete zkoumat, jaké jsou zdroje chyb na pracovišti, a zda k nim dochází pouze na určitých odděleních či u určitého personálu. Na politické úrovni může být přínosné zkoumat, zda nová regulace jako např. zákaz kouření na veřejných místech ovlivnila míru kouření. 

Můžete se pokusit tyto otázky odpovědět tím, že se dotážete lidí, co si myslí nebo co si pamatují. Ještě lepší by bylo se jich ptát či pozorovat je v kritické momenty na kritických místech, aby nedošlo ke zkreslení problému a zapomínání. Aktuální vývoj v digitálních technologiích, jako například digitální monitoring a používání mobilních telefonů usnadňují mapování toho, co se opravdu v reálném čase děje. Právě případové studie (kdy počet účastníků N = 1) mohou pomoci odpovědět na naše otázky. Případové studie jsou užitečné, pokud lze problém opakovaně posoudit a zachytit změny v průběhu času. Můžeme problém popsat a prozkoumat, zda se v určitých podmínkách zlepšuje či zhoršuje. Nebo můžeme zavést novou léčbu či intervenci a posoudit, zda má požadovaný efekt. Nejjednodušší vyhodnocení nasbíraných dat je pozorování trendů v grafu jako uvádíme v ilustraci níže. To je stěžejní a užitečný krok v jakékoli případové studii. Dodatečně existují pro případové studie statistické metody, a stále se vyvíjejí další nové komplexnější metody (např. metody pro zhodnocení dynamické změny).  

(more…)

Read more

Fyzická aktivita ve starším věku: kolik aktivity je dostačující?

Anne Tiedemann, The University of Sydney, Australia

„Nedostatek aktivity ničí dobrou kondici každé lidské bytosti, zatímco pohyb a metodická fyzická aktivita ji zachovává a udržuje“..Plato, 400 BC.

Ví se již dlouho, že zařazení fyzické aktivity do pravidelného režimu je důležité pro zdraví a kvalitu života. Propagace zdraví ale často zahrnuje děti a mladé lidi a menší důraz se klade na důležitost fyzické aktivity u lidí starších 65 let. Nicméně, u osob vyššího věku je klíčové zařadit aktivitu do každodenního života. 

(more…)

Read more

Problematika váhy u zdravotních prohlídek

Jane Ogden, University of Surrey, UK

Na lékařských prohlídkách bývá téma váhy ošemetné. Některým pacientům nemusí být příjemné slyšet “Měl/a byste zhubnout” pokaždé, když navštíví lékaře, nehledě na to, zda přišli kvůli bolesti krku, cervikálnímu stěru nebo potencionálním srdečním problémům. Mohou od zdravotníků pociťovat celoživotní pocity stigmatizace a myslet si, že jediné, co každý vidí, je velikost jejich těla. Zatímco toto platí pro některé jedince, jiní možná nikdy o své váze jako problému neuvažovali a mohou být uraženi a překvapeni, pokud dojde k této zmínce. Někteří lidé jednoduše nechtějí tento problém slyšet a ignorují vše, co je jim řečeno, zatímco si například myslí “co o tom můžete vědět – jste hubený/á / tlustý/á / příliš mladý/á / příliš starý/á nebo “ věda nemá pravdu”. Zvyšování povědomí o problémech s váhou vyžaduje šetrný a opatrný postup, zahrnující „kdy“, „jak“ a „co“ je osobě s nadváhou řečeno.

(more…)

Read more

Self-efficacy: Víra “can-do”, která umožňuje lidem změnit životní styl

Self-efficacy: Víra “can-do”, která umožňuje lidem změnit životní styl

Ralf Schwarzer, Freie Universität Berlin, Německo a SWPS Univerzita sociálních a humanitních věd v Polsku

Změna chování může být často žádoucí, ale náročná k uskutečnění. Například zanechání kouření, zdravé stravování a dodržování režimu fyzické aktivity vyžaduje motivaci, úsilí a vytrvalost. Ačkoli při změně chování hraje roli mnoho psychologických faktorů, self-efficacy je jeden z těch nejdůležitějších.

Co je self-efficacy a jak působí?

Stalo se někdy, že bylo pro vás obtížné se zdržet pití alkoholu, když jste byli někde na večeři?

Přestože můžete souhlasit, že pití alkoholu není správné, může být pro vás těžké je ovládat. Tento pocit, že je to obtížné, poukazuje na nízkou self-efficacy k abstinenci od alkoholu. Self-efficacy je míra osobní kontroly, kterou očekáváme, že budeme mít v těžkých situacích. Je to optimistická víra v naši vlastní schopnost vypořádat se s novou nebo náročnou výzvou. Pokud se držíme silného přesvědčení, že můžeme nadcházející úkol zvládnout (tj. máme vysokou self-efficacy), pak je pravděpodobné, že se k cíli dopracujeme. Pokud cítíme důvěru v to, že nadcházející hrozbu nebo výzvu (např. zkoušku) dokážeme překonat, pak je pravděpodobnější, že se této výzvě přiblížíme, než že se jí vyhneme. Pokud máme naopak o sobě pochybnosti (tj. nízká self-efficacy), můžeme s jednáním váhat. Self-efficacy tedy provází změny chování a podporuje optimální fungování.

Co říká výzkum v oblasti změn chování spojeného se zdravím?

Z přehledových studií vyplývá, že vysoká self-efficacy predikuje chování spojené se zdravím, jako je odvykání kouření, kontrola váhy, antikoncepce, zneužívání alkoholu, příjem ovoce a zeleniny, čištění si zubů zubní nití a fyzická cvičení.

Intervenční studie dodatečně ukázaly, že zvýšení self-efficacy vedlo ke zlepšení chování (např. dietního chování a fyzické aktivity). Celkově tyto studie potvrzují to, že jednotlivci potřebují určitou míru self-efficacy, aby se angažovali v chování spojeném se zdravím a dosáhli tak žádaných výsledků (např. úbytku hmotnosti).

Vzhledem k tomu, že je self-efficacy tak důležitá při doprovázení lidí ve změně chování, vyvstávají dvě klíčové otázky: Jak můžeme zjistit, zda má někdo vysokou nebo nízkou self-efficacy? Co můžeme udělat pro to, aby se self-efficacy zvýšila, pokud je nízká?

Jak můžeme posoudit míru self-efficacy?

Nejobvyklejší cesta je požádat jedince, aby schválil jednotlivé výroky. Navržené pravidlo pro zhodnocení specifického self-efficacy chování je: “Jsem si jistý/á, že mohu… (provést akci), i když… (překážka).” Příklad self-efficacy prohlášení je: Jsem si jistý/á, že mohu vynechat dezert, i když moje rodina pokračuje v jeho konzumaci.

Stupnice self-efficacy byly vyvinuty k měření všech druhů chování spojeného se zdravím. Některé krátké stupnice posuzují self-efficacy při dodržování diety, cvičení, používání opalovacích krémů, dentální nitě, hygieny rukou a užívání alkoholu a mohou být nalezeny (viz odkazy). Při posuzování self-efficacy je důležité si všimnout, že nízká self-efficacy pro jeden typ chování ještě automaticky neznamená nízké self-efficacy pro jiné chování. Self-efficacy by proto mělo být posuzováno ve vztahu ke specifickému chování.

Jak můžeme zvýšit self-efficacy?

Většina intervencí na zlepšení self- efficacy se týká čtyř zdrojů informací, které tvoří hierarchii. Na vrcholu této hierarchie je, že se self-efficacy může zlepšit díky vlastnímu úspěchu. Můžete vést klienty k vykonávání malých kroků, které pravděpodobně budou úspěšně dosaženy, což podpoří jejich zkušenosti dobrého zvládání. Pak můžete poskytnout pozitivní zpětnou vazbu pro posílení této zkušenosti se zvládnutím úkolu a povzbudit osobu ke zvládnutí následujících náročnějších výzev. Takové odstupňování úkolů může být užitečné v klinickém prostředí, jako je fyzioterapie (např. postupná progrese rovnováhy a silová cvičení), nebo kognitivně behaviorální terapie u fobií.

Druhým zdrojem pro self eficacy je zástupná zkušenost neboli pozorování druhých. Pokud je jedinec svědkem toho, jak jiní (jemu podobní) lidé úspěšně zvládnou obtížnou situaci, pak sociální srovnávání a napodobení chování může posílit přesvědčení o vlastní self-efficacy. Představte si, že jste v procesu odvykání kouření, ale vašemu partnerovi se nedaří přestat kvůli nízké self-efficacy. Poté zkuste zvýšit partnerovu self efficacy postupováním po malých krocích, odhalením svých vlastních překážek a pokusů o jejich zvládnutí, které ukazují, jak vy sami překonáváte situace bažení a vyjadřujete svá optimistické přesvědčení atd.

 

Podobně jako je významný model vlastní efektivity a zvládání, tak můžete být důležití v posílení self-efficacy někoho jiného, když s ním otevřeně komunikujete o tom, jak se vy vyrovnáváte se svým bažením po něčem a jak zvládáte řadu dalších náročných situací, v nichž vás přemáhá pokušení.

Třetí, o něco méně silný způsob změny přesvědčení o vlastní účinnosti, je verbální přesvědčování.  Můžete například ujistit své klienty o tom, že mohou dodržet nový náročný dietní režim díky jejich vlastní kompetenci a schopnosti plánovat. Nebo můžete někomu osobně sdělit, že má vše, co potřebuje, aby zvládl to, do čeho vloží své úsilí. Tyto typy přesvědčování mohou posílit self-efficacy a být po ruce při úspěšném zvládnutí úkolu.

Čtvrtý zdroj, vnímání a interpretace fyziologického vzrušení, je méně relevantní při intervencích v oblasti chování spojeného se zdravím. Je však možné zaměřit tento přístup na přípravu klientů na potenciální fyziologické nepohodlí při zahájení nového zdravotního chování (chuť k jídlu během pokusů o zanechání kouření, bolesti svalů po cvičení atd.), které mohou pomoci snížit brzké recidivy.

Závěrem lze říci, že self-efficacy je smysluplné a proměnlivé přesvědčení, které je důležité při zahájení a udržování zdravého chování. Když je self-efficacy nízké, podniknutí kroků k jejímu zvýšení může pomoci lidem změnit jejich chování.

Praktická doporučení:

  • Posuďte svou self-efficacy. Při diskuzi o možné změně zdravotního chování vašeho pacienta nebo klienta, odhadněte jejich self efficacy pro případnou změnu. Toto můžete udělat pomocí dotazníku nebo tázáním se na jejich jistotu v přijetí nového chování v obtížných situacích.
  • Intervenujte ve prospěch posílení self-efficacy. Pokud má jedinec nízkou self-efficacy, pokuste zacílit vaši intervenci pro změnu chování na jeden z výše uvedených zdrojů k zvýšení self-efficacy.
  • Podporujte zkušenosti zvládání. Pomozte klientovi jeho úsilí strukturovat tak, aby mohl u nového chování brzy a často dosáhnout malých úspěchů.
  • Identifikujte zprostředkované zkušenosti. Použijte vhodné (klientovi „na míru šité“) reference nebo mu pomozte identifikovat vzory (jemu podobné), které s novým chováním uspěly.
  • Přesvědčujte. Umožněte klientovi, aby se dozvěděl o tom, že věříte v jeho schopnosti, a že má vše, co je ke změně potřebí.

Překlad: Denisa Zábranská

Read more