AssessmentCoping

Důležitost odhadu copingových strategií klientů

Nadia Garnefski a Vivian Kraaij, katedra klinické psychologie, Univerzita Leiden, Nizozemí

“Rob se zrovna dozvěděl, že má HIV (negativní událost). Myslí si, že si za to může sám (sebeobviňování) a vyhýbá se kontaktu s přáteli (stažení se). Situace ho rozesmutňuje. Když sedí doma, nemůže přestat myslet na svoje pocity (přemítání) a věří, že to, co se mu stalo, je naprostá pohroma (katastrofické scénáře). Protože se cítí smutný, má málo energie. Důsledkem je, že se stahuje ještě více. To ho dělá ještě smutnějším. V tomto ohledu je Rob vtažen do sestupné spirály“.

Lidé prožívají řadu silných emocí v reakci na negativní životní události. Pro vyrovnání se s těmito emocemi mohou využít řadu kognitivních a behaviorálních strategií. Tento proces se také nazývá coping. Lazarus definuje coping jako úsilí jedince zvládnout psychologický stres spojený s rizikem zranění, s ohrožením nebo výzvou. Na výše uvedeném příkladu Roba je negativní událostí to, když se dozvěděl o tom, že je infikovaný virem HIV.  Existuje řada dalších příkladů stresujících událostí, jako smrt, rozvod, ztráta práce, či řada příkladů stálých stresujících životních okolností jako šikana, přepracování nebo vztahové problémy. Copingové strategie mohou být využity u zvládání všech typů stresových událostí v životě.

Copingové strategie můžeme rozdělit na kognice (co si myslíme) a chování (co děláme). Příkladem kognitivní copingové strategie (myšlenky) může být sebeobviňování. Lidé, kteří užívají tyto copingové strategie obviňují sami sebe za to, co zažívají (Rob se obviňuje za to, že byl infikován virem HIV). Dalším příkladem kognitivní strategie je přemítání a katastrofické scénáře. Přemítání znamená, že člověk přemýšlí pořád dokola o emocích, pocitech, myšlenkách, které jsou spojovány s negativní zkušeností. Katastrofické myšlenky se týkají přímého soustředění se na negativní stránky dané události.

Rob použil obě tyto strategie. Další příklady kognitivních strategií jsou: obviňování druhých, přijetí, přenesení pozornosti na příjemnější věci, plánování budoucích kroků, pozitivní přehodnocení nebo připojení pozitivního významu k události a zohledňování situace (porovnání s jinými, horšími událostmi). Celkově se v literatuře rozlišuje devět kognitivních copingových strategií. Příklady behaviorálních copingových strategií jsou: stažení se, které odkazuje na držení si odstupu od situací a sociálních kontaktů, což se stalo Robovi. Další behaviorální copingové strategie jsou: hledání rozptýlení, aktivní podnikání kroků k zvládnutí zkušenosti, hledání sociální podpory a ignorace, která se týká chování „jako by se nic nestalo“. Dohromady rozlišujeme pět behaviorálních strategií.

Byly vytvořeny a validizovány dva nástroje k vyhodnocení kognitivního a behaviorálního copingu: Cognitive Emotion Regulation Questionnaire (CERQ) a Behavioral Emotion regulation Questionnaire (BERQ). CERQ byl přeložen do několika jazyků. BERQ se právě do mnoha jazyků překládá.

Výzkum, který zkoumal roli kognitivních a behaviorálních copingových strategií (za použití CERQ a BERQ) objevil nápomocné a méně nápomocné copingové strategie. S ohledem na kognitivní strategie: hloubání, katastrofické scénáře a sebeobviňování může být považováno za méně nápomocné, pozitivní přehodnocení, zhodnocování perspektivy a pozitivní nové zaměření za strategie více nápomocné. S ohledem na behaviorální strategie: stažení se a ignorování může být považováno za méně nápomocné a aktivní přístup, hledání rozptýlení a sociální podpory jako více nápomocné. To jsou obecné závěry, odvozené ze specifických situací a se specifickými stresory, ale mohou být pravdivá i jiná pozorování.

Znalosti o specifických kognitivních a behaviorálních copingových strategiích klienta mohou pomoci pochopit začarované kruhy psychologických problémů, a mohou poskytnout vodítka ke změně maladaptivních vzorců na adaptivnější.

Rob začal docházet na terapii. Terapeut vyhodnotil Robovy kognitivní a behaviorální copingové strategie a zjistil, že vysoce skóroval v sebeobviňování, hloubání, v představování si katastrofických scénářů a ve stažení se. Vysvětlil Robovi, že tyto strategie nejsou nápomocné, mohou zhoršovat jeho depresi a dostávat jej do sestupné spirály. Za použití technik z KBT se začali propracovávat skrze stažení se a změnu negativních myšlenek. Po několika sezeních se začal Rob znovu scházet s kamarády a cítí se nyní mnohem lépe“.

Praktická doporučení

  • Kromě psychopatologie vždy zhodnoťte klientovy copingové strategie. To vám poskytne důležité informace, na co se v terapii zaměřit.
  • Poskytněte psychologickou edukaci o faktu, že kognitivní a behaviorální copingové strategie mohou být součástí sestupné spirály, vedoucí k depresi.
  • Ke změně maladaptivních kognitivních a behaviorálních copingových strategií, k behaviorální aktivaci a ke zpochybnění negativních myšlenek mohou být použity základní techniky z kognitivně behaviorální terapie.