Vyprávění „příběhů o péči“ o druhé osoby

Irina Todorová, Výzkumné centrum psychologie v Sofii, Bulharsko

 

Péče o stárnoucí blízké, kteří již mají křehké zdraví, může být  komplikovaná a matoucí zkušenost, která je uspokojující i frustrující zároveň. Lékařská věda pomáhá lidem žít a být zdravější déle, a v některých případech může zpomalit i kognitivní úpadek, který často přichází s věkem. To, jakým způsobem  pečují rodiny o své starší členy, stejně jako význam stárnutí, demence a péče se mění napříč různými kulturními kontexty. Většina lidí, kteří stárnou doma, jsou členové komunit. Ty mají psychosociální výhody nejen pro starší osoby, ale i pro všechny generace. Současně je péče o osoby se zhoršujícím se zdravím doprovázena fyzickou námahou, psychickým napětím a smutkem, který souvisí s probíhajícími ztrátami, či i s případnými finančními potížemi pro pečovatele.

(more…)

Read more

Motivace a první kroky směrem k fyzické aktivitě

Keegan Knittle, University of Helsinki, Finsko

Zde je dobře známý příběh z primární péče: na kliniku přichází člověk, který by mohl jednoznačně těžit z větší fyzické aktivity. Probereme jeho fyzickou (ne)aktivitu a nakonec jedinec říká, že pouze není motivován ke změně. Co by měl lékař v klinické praxi udělat? Jak můžeme tohoto jedince motivovat k tomu, aby alespoň zvážil změnu svého chování k lepšímu? Nebo ještě lépe, jak mu můžeme pomoci vytvořit si záměr být aktivní?

(more…)

Read more

Pozitivní psychologická opatření v práci

Alexandr Michel, Federální ústav pro pracovní zdraví a bezpečnost, Německo a Annekatrin Hoppe, Humboldt Universität, Německo

Většinu svého bdělého času tráví lidé v práci. Není tedy překvapením, že snižování nároků  a zvyšování zdrojů (např. autonomie, sociální podpora, self-efficacy) v práci jsou důležité k podpoře rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, well-being a zdravím. V posledních letech jsou zkoumány nejen způsoby, jak odstranit negativní působení pracovního stresu, ale i jaké jsou možnosti zlepšení well-being u pracujících. Zvláště zavedení pozitivních psychologických intervencí na pracovišti je novou cestou psychologie zdraví v oblasti práce. Pozitivní psychologické intervence se zaměřují na budování zdrojů a prevenci jejich ztráty. Také zahrnují  aktivity, které mají za cíl rozvíjet pozitivní pocity, chování a myšlení. V tomto blogu zdůrazňujeme tři přístupy, které mohou zaměstnancům napomoci k budování vlastních zdrojů a podpoře well-being v práci.

(more…)

Read more

Co se děje s léky doma?

Kerry Chamberlain, Massey University, Auckland, Nový Zéland

Co dělají lidé s léky, jakmile si je přinesou domů? Na takovou otázku se zatím pokusilo odpovědět jen málo výzkumných prací. Přesto je důležitá, protože většinu léků lidé užívají ve svých v domácnostech a jejich užívání si hlídají sami. Léky na předpis jsou regulované a po jejich předepsání a vyzvednutí se předpokládá, že budou užívány podle instrukcí. Lidé mají přístup k široké škále volně prodejných přípravků (např. proti bolesti), alternativních přípravků (např. homeopatika) a dalších se zdravím souvisejících preparátů, které léky připomínají (např. potravní doplňky, probiotické nápoje). Je nutné brát v úvahu, že možnosti přístupu k jednotlivým druhům léků se mohou v různých zemích značně lišit.

(more…)

Read more

Jak si stanovovat cíle tak, aby to fungovalo?

Tracy Epton, University of Manchester, Spojené království

 

Stanovování cílů je rozšířené

 

Existuje mnoho různých technik, kterými můžeme dosáhnout změny chování (dle nejaktuálnějšího seznamu jich je 93!). Velmi známou technikou, kterou v některém období svého života využila většina lidí, je stanovování cílů. Stanovování cílů využívají charity (např. Alcohol Concern, britská charitativní společnost, chtěla po lidech, aby na celý leden plošně přestali pít – obdoba „suchého února“ v ČR, pozn. překl.), je součástí komerčních programů redukce váhy i fitness aplikací.  Autoři nedávné přehledové studie čítající 384 výzkumů efektivity stanovování cílů v různých oblastech se zajímali o to, zda stanovování cílů opravdu funguje, jaké typy cílů se osvědčily nejvíce a zda stanovování cílů platí pro všechny obdobně.

(more…)

Read more

Seberegulace od teorie k praxi: jak podpořit pacienty a jejich cíle

Stan Maes & Véronique De Gucht, Leiden University, Netherlands

V průběhu posledních desetiletí se role jednotlivce ve zdravotním systému vyvinula od „dodržování léčebného režimu (compliance)“, které naznačuje poslušnost, k „self-managementu“, který zdůrazňuje vlastní odpovědnost za zdraví i zvládání nemoci. V poslední době se v tomto ohledu pokročilo k pojmu „seberegulace“, tj. systematický proces zahrnující stanovování si osobních cílů souvisejících se zdravím a úpravu chování v souladu s těmito cíli. Abychom přiblížili tento kontinuální seberegulační proces, vybrali jsme jako doprovodný obrázek k tomuto příspěvku klasické zobrazení „urborose“ (tj. hada, který požírá svůj vlastní ocas).

(more…)

Read more

Více pohybu a méně sezení v práci: neproseďme se životem

Stuart Biddle, University of Southern Queensland, Austrálie

Tento blog píšu na den svatého Valentýna. Veřejně prospěšná australská společnost Bluearth, která se zaměřuje na podporu zdraví, uvedla několik zábavných videospotů, které nás mají motivovat k méně častému sezení výzvou „rozejdi se se svou židlí“ (pokud vás tento rozchodový nápad zaujal, podívejte se na videa zde). O co tedy jde? V podstatě o to, že se změnou způsobu, jakým většina z nás pracuje, více a více sedíme, což je špatné pro naše zdraví. Mnoho z nás například jede do práce autem, většinu dne prosedí u stolu, a pak jede domů, kde si na velkou část večera sedne k televizi nebo počítači. Pracovní prostředí je proto nejvhodnější pro změnu našeho zdravotního chování. Jak ale můžeme cokoliv změnit, když je zvykem sedět, společnost to od nás očekává a dokonce i pracovní prostředí bývá navrhováno tak, aby nepodněcovalo k pohybu, ale naopak k pohodlnému sezení?

(more…)

Read more

Síla vůle vs. nezdravá pokušení – pozor, spoiler – síla vůle většinou prohraje

Amanda Rebar, Central Queensland University, Australia

Vědecká zjištění, že se lidé často nechovají způsobem, který by byl z dlouhodobého hlediska nejlepší pro jejich zdraví, nás už nepřekvapí. Většina lidí ví, že například cvičení je dobré pro fyzické i duševní zdraví, přesto jich o poznání méně cvičí pravidelně. Pokud má člověk v úmyslu začít cvičit, je pouze 50% pravděpodobnost, že tento záměr dotáhne do konce, což je stejná šance na úspěch jako při hodu korunou.

(more…)

Read more

Jak plánovat a mapovat intervence pro změnu chování – strategie založené na teorii a výzkumech

Gerjo Kok, Maastrichtská univerzita, Nizozemsko; Texaská univerzita v Houstonu, USA

V současné době existuje široká řada kampaní a intervencí zaměřených na zdraví veřejnosti a změnu zdravotních návyků, ale jen málo z nich se zakládá na teorii nebo výzkumu. Tento příspěvek stručně popíše, jak při navrhování intervencí postupují psychologové z oblasti psychologie zdraví, a ukáže, jak se tyto procesy liší od jakýchkoli jiných (a v čem jsou lepší).

(more…)

Read more