Mental ImageryPossible selves

Jak se státsvým lepšímjá změnou chování

Winifred Gebhardt, Universita Leiden, Nizozemí

Zhruba před devíti lety jsem se přes noc stal vegetariánem. V románu, který jsem četl, vysvětlovala hlavní postava, jak nemůže jíst něco, “v čem někdy bilo srdce”. Tato slova se mě silně dotkla. Uvědomil jsem si, že to bylo přesně to, co jsem cítil. Přestal jsem okamžitě jíst maso a ryby, a od té doby jsem neměl problém se této nové změny jídelníčku držet. Tato změna chování se skvěle hodila k mé osobnosti.

A naopak, v minulosti jsem pravidelně sportoval a snadno uběhl 7 kilometrů, nicméně jsem se nikdy za „sportovního člověka“ nepovažoval, a kdykoli se objevila překážka jako například nemoc, zlenivěl jsem. Nyní se nesnažím být „sportovcem“, ale snažím se chodit, kdykoli je to během dne možné. Považuji se za aktivního člověka.

Naše činy reflektují nás samotné

Můj způsob chování „nejíst zvířata“ se shoduje s mým sebeobrazem. Být vegetariánem a chovat se tak mi dává pozitivní pohled na sebe sama jako na starostlivého, ohleduplného člověka, který miluje zvířata. Kdykoli o této volbě mluvím nebo odmítnu masité jídlo, mé „já“ se v tom utvrdí.

Poznatek, že to, co děláme a vnímáme jako součást sebe samých a snahy být se sebou spokojeni, je extrémně užitečný výchozí bod pro intervence zaměřené na zdraví. Například se můžeme zaměřit na to, že se sebeobraz spojený s nezdravým chováním (např. pití většího množství vína během večeře, jelikož se považuji za někoho, kdo si umí užívat život) může nahradit jiným, méně škodlivým či dokonce zdravým chováním (např. pití nealkoholické alternativy, která také vyjadřuje pohodový životní styl). Klíčové pro změnu je udělat to, co je v souladu s typem osobnosti, za jakou se považujeme. Tato integrovaná motivace ke změně je podle teorie sebedeterminace (Self-Determination theory)nejblíže tomu, jak můžeme dojít k čisté vnitřní motivaci, kdy se chováme určitým způsobem, kvůli dobrému pocitu, který nám chování přináší.

Část našeho „JÁ“ žije v budoucnu

My lidé jsme velice dobří v „cestování časem“ a téměř polovinu našeho času trávíme fantazírováním o budoucnosti. Generujeme možnosti pro sebe sama v budoucnu;  možnosti, které se nazývají „Naše možná budoucí JÁ“, a které řídí naše představy a zvyšují naši otevřenost vůči dosahování svých cílů. Například obraz našeho budoucího já jako „nekuřáka“ nebo „člověka, který vše dokončuje“ významně zvyšuje záměr začínat a dokončovat činnosti i jejich skutečné dokončení. Kuřáci tudíž musí být schopni představit si sami sebe jako „budoucího nekuřáka“ předtím, než skutečně přestanou kouřit.
S kolegyní ElineMeijer nyní provádíme studii, ve které si kuřáci představují, jakou osobou se stanou, pokud přestanou kouřit či pokud zůstanou kouřit i nadále. Účastníci o těchto obrazech píšou a přidávají k nim obrázky/fotografie, které si s nimi asociují. Intervence vyvolává obrazy jako například: Pokud přestanu kouřit, stanu se „silnější, chytřejší ženou s pevným charakterem“ nebo „stanu se vyrovnanějším a bezstarostnějším otcem a partnerem“ a naopak: Pokud budu dále kouřit, stanu se „kašlající, stěžující si příšernou ženou“ nebo „stanu se antisociálním, smrdícím slabochem, který má bolesti“. Prvním významným zjištěním je to, že většina obrázků/fotografií symbolizuje přírodu a vůbec neobsahuje tabákové produkty nebo kouřící jedince.

Slova spojená s obrázky byla např: „bezstarostná/ý“, „úplná/ý“ a „rozhodná/ý“  namísto „zbytečná/ý“, „depresivní“ a „bezradná/ý“. Stále zkoumáme, zda intervence mění chování, ale předpokládáme, že pokud máme k dispozici tyto představy o sobě sama (sebeobrazy) vždy, kdykoli potřebujeme, například během bažení, pomáhá nám to vydržet. Průkaznost o efektivitě podobných intervencí pomocí obrazů o našem budoucím já již existuje pro jiná chování spojená se zdravím,  například u cvičení. 

Lépe se nám daří ve skupinách, kde cítíme, že do nich patříme

Obzvláště náročné v každodenním životě může být odolávání pokušení a touhám v určitých sociálních situacích.

Jako ten, který přestal s nějakým zlozvykem se můžete obávat sociálního odmítnutí, jakmile se již nebudete chovat stejně jako vaši přátelé a příbuzní. Také můžete začít chybět na oblíbených společných akcích. 

Poměrně hodně toho, jak se vnímáme, je založeno na tom, do jaké sociální skupiny patříme. Například většina lidí, kteří kouří nebo berou drogy, se schází s lidmi, kteří užívají stejné látky. Užívání návykových látek je základním chováním, které definuje sebe sama jako „být součástí party“. To je spojeno se spoustou dalších hodnot. Například mladí po odvykací léčebně mohou prožívat to, že jejich „marihuanoví“ přátelé jsou stále ti, kteří jim „nejvíce sedí“, přestože oni samotní již marihuanu neužívají, zatímco neuživatele vidí jako ty, kteří méně podporují jejich vlastní hodnoty, jsou nudnější nebo dokonce postrádají „rozum, loajalitu a vyzrálost“. To ukazuje, že kdykoli se snažíme podporovat zdravý životní styl, měla by výzva, jak zůstat právoplatným členem sociální skupiny stát na našem seznamu v popředí.

Pro vytvoření trvalé změny proto potřebujeme, aby si lidé vytvořili pozitivní obraz sebe sama, v němž mohou vidět své budoucí já jako „zdravě se chovající já“, které je v souladu s jejich důležitými hodnotami a zároveň s jejich sociálním prostředím.

Praktická doporučení

  1. Chování má přímý vliv na naše sebepojetí a sebeobraz. Povzbuzujte lidi ke kreativnímu myšlení o tom, kým se mohou stát, například vytvořením upomínajících lístků (tabulek) s jejich ideálním či odstrašujícím budoucím já. 
  2. Najděte způsoby, ve kterých se obraz sama sebe spojí s novým chováním a bude použit v kritické okamžiky, jako například během bažení či touhách. Jako připomínku opravdové touhy ke změně si například vytvořte upomínající lísteček a nalepte si jej na plochu PC nebo telefonu.
  3. Pomáhejte lidem vyzkoušet nové chování, které se odklání od skupinových norem, v rámci jejich sociálního kontextu, který je pro ně důležitý. Například po nabídnutí alkoholu mohou říci slušně: „Vážně to oceňuji, ale nechci, děkuji (už jsem si své pro dnešek vypil)“ nebo využít vzájemné pouto: „Páni, vždycky na mě dáváš pozor, jsi tak dobrý přítel. Jak se ti poslední dobou daří?“.

PřeložilaNina Soosova