António Labisa Palmeira, CIDEFES – Universidade Lusófona, Portugal; ISBNPA Executive Director
Dlouhodobá motivace k chování, které souvisí se zdravím, může pocházet z různých zdrojů. Behaviorální vědci se stále snaží zjistit, jak tyto zdroje do sebe zapadají. Já například chodím téměř každý den běhat a dělám to už více než 30 let. Jak a proč jsem si tento vzorec chování udržel?
Daniel Kahnemann by řekl, že ve hře jsou dva motivační systémy: systém 1, který se zabývá instinkty a emocemi, a systém 2, který je záměrný a vědomý. Tvrdí, že systém 2 mě vede k běhání, protože jsem si vědom zdravotních přínosů cvičení. Na druhé straně, Ed Deci by prohlásil, že jsem k běhání vnitřně motivován a dělám to proto, že je to v souladu s mými hodnotami a mým já, a že mě to baví.
Která z těchto možností je správná? Tvrdím, že obě, a že pro vysvětlení udržování chování může platit i několik dalších teorií. Jak se tyto teorie doplňují a jak je můžeme využít v každodenní praxi? Jak mohou například systémy 1 a 2 účinně sdílet informace mezi sebou? Pochopením těchto mechanismů můžeme pomoci pacientům udržet zdravé chování.
V tomto článku tvrdím, že vnitřní motivace hraje roli, a ke znázornění této myšlenky použiji Haidtův příběh o Slonu a jezdci. Haidtova metafora se shoduje s výše uvedeným modelem dvojího zpracování informací. Slon je náš systém 1, fyziologicky řízený, instinktivně ovlivňující chování a využívající implicitní (podvědomé) informace. Jezdec je náš systém 2, řízený výhodami a nevýhodami, který používá explicitní (vědomé) informace.
Když je Jezdec zmatený v rozhodování, která informace je nejlepší, Slon vpadne do hry a instinktivně udělá svou věc. Protože se Slon vyvinul v éře nedostatku, bude vás tlačit k tomu, abyste využili každé příležitosti jíst např. vysoce kalorické potraviny nebo omezit námahu na minimum. Ale dnes, v době hojnosti, je to problematické, protože Jezdec je zahlcen rozporuplnými informacemi o tom, jak usměrňovat chování související se zdravím. Jen si vzpomeňte, kolik různých diet je k dispozici… Tato přemíra informací přispívá k rozvoji nezdravých návyků, jako je přejídání a nedostatek pohybu.
Návyky jsou automatickou reakcí na příslušné podněty a hrají zásadní roli v chování v oblasti výživy a fyzické aktivity. Například při denním průměru 220 rozhodování jen o jídle je lepší používat návyky, abychom se vyhnuli rozhodovací paralýze (tj. vůbec se nerozhodovat podle mnoha dostupných možností) a něčím se nasytili, i když to není nejzdravější volba.
Hlavní otázkou tedy je, jak si můžeme vytvořit zdravější návyky?
Podle mého názoru nám při vytváření zdravějších návyků mohou pomoci digitální zdravotní aplikace. Například v rámci projektu NoHW vyvinula naše skupina aplikaci, která se připojovala k chytrým hodinkám a dalším přenosným zařízením, která neustále shromažďovala údaje o “elefantích” (tj. tělesných) stavech lidí. Aplikace pak lidem tyto informace explicitně a přímo zpřístupnila k nahlédnutí. Ve výsledku tak jezdec získal nový zdroj: údaje o sebemonitorování vycházející z tělesných stavů. Tento zdroj lze využít k obohacení seberegulačních procesů a motivace ke zdravějšímu chování.
Nabídka přímého přístupu Jezdce k tomu, co prožívá Slon, posiluje vytváření vazeb mezi vlastním chováním a hodnotami, přesvědčením a cíli. Například když běhám, mé tělo Slona mi říká, že jsem silný a plný energie. Když se pak po běhu podívám na své chytré hodinky, vidím, že jsem za den udělal 10 000 kroků. V tomto případě má můj Jezdec pocit, že má situaci pod kontrolou, protože Slon a Jezdec jsou v souladu, a moje mysl si spojí pocit síly a energie s tím, že jsem udělal více kroků. To posiluje vzorec chování.
Propojení údajů z přenosných zařízení s vnitřními somatickými a emocionálními stavy lidí může mít následující účinky:
- Jezdec a Slon se více sladí, a to usnadní udržování chování.
- Když Jezdec a Slon nejsou sladěni, může to lidem napovědět, aby přehodnotili (účinky) svých vzorců chování.
- Zdravé chování se může více internalizovat (tj. toto chování se stane součástí vaší identity a bude integrováno do toho, čím jste a co děláte).
Odpověď na otázku, jak a proč se mi daří běhat už více než 30 let, je s těmito znalostmi jasnější: Při běhání se mi daří udržet Slona a Jezdce vyrovnané. V portugalštině se říká: “Quem corre por gosto, não cansa” – věci, které děláš rád, tě neunaví. Pro mě je to dokonalý příklad toho, jak vnitřní motivace spojuje Slona a Jezdce.
Důkazů pro tuto myšlenku je poměrně málo (zde a zde) a výzkum je teprve v počátcích. Je třeba lepších senzorů a také obsah aplikací musí být založen na důkazech. Projekt NoHoW vznikl s ohledem na tyto výhrady, ale mnohem více výzkumu je ještě zapotřebí. Musíme si také uvědomit problémy vyplývající z APPtimismu: můžete najít “aplikaci na…” téměř na všechno, ale to neznamená, že aplikace bude účinná.
Praktická doporučení
Mějte je na paměti, když zvažujete, jak může aplikace nebo digitální intervence pro změnu chování ovlivnit interakci mezi Slonem a Jezdcem v podpoře zdravého chování.
Seznamte se s novými technologiemi – sledujte nové dostupnější pomůcky a informace. Pak se zaměřte na to, co znamenají údaje, které shromažďují, a jak mohou pomoci udržet zdravé chování.
Hledejte strukturu – co je to variabilita srdeční frekvence? Co je to kardiorespirační zdatnost? Jezdec se rád cítí kompetentní; tyto informace mu poskytují strukturu, aby se mohl o tyto kompetence snažit. Většina aplikací tyto pojmy vysvětluje; hledejte je a dozvíte se o nich něco víc.
Hledejte podpůrné prostředí, které je emocionálně a vztahově bezpečné – zjistěte, zda aplikace v přenosných zařízeních využívají informace v podpůrném a neodsuzujícím prostředí, které posiluje samostatné rozhodování a vnitřní motivaci. Přestože lze údaje z přenosných zařízení použít také jako měnu v konkurenčních soubojích (např. moje variabilita srdečního tepu je nižší než vaše), role konkurence jako hnací síly chování je nejasná a mezi jednotlivci existuje velká variabilita.
Informace jsou dvousečná zbraň – buďte ostražití: informace mohou vést k excesivnímu chování. Používejte informace jako zdroj, nikoli jako jedinou hnací sílu chování.
Přeložila Kristýna Anna Černíková