Autor: Dominika Kwasnicka, SWPS University, Poland and University of Melbourne, Austrálie

Největším cílem programů prevence zdraví je šířit dlouhodobou změnu, a v tom mohou zdravotníci sehrát roli a pomoci pacientům zlepšit jejich zdravotní výsledky a udržet si změnu chování. Víme, že iniciovat změnu zdravotního chování je obtížné, ale ještě větší výzvou může být ji udržet dlouhodobě. Velká otázka psychologie zdraví je, proč je toto udržení tak obtížné.

K odpovědi na tuto otázku vyhledala naše skupina teorie, které vysvětlují, jak lidé mění a jak následně udržují takovou pozitivní změnu zdraví, jako je ukončení kouření nebo zvýšená aktivita. Identifikovali jsme 100 teorií, které vysvětlují, jak lidé mění své chování a tuto změnu udržují. Dobrá zpráva pro odborníky v oblasti šíření zdraví je, že těchto 100 teorií lze shrnout do pěti klíčových témat, na něž je zapotřebí se zaměřit, aby byla udržitelná dlouhodobá změna chování.   

1. Důležitá je udržitelná motivace, když začínáme s novým chováním jako je např. docházka do tělocvičny, běhání, zdravé stravování nebo vyhýbání se fast foodu nebo přehnané konzumaci alkoholu. Není překvapivé, že motivace je pro udržení dlouhodobé změny chování klíčová. Motivace fluktuuje v čase, a aby se nové chování udrželo, potřebujeme přijít s efektivními strategiemi pro udržení nového zdravého chování, i když motivace upadá. To může být provedeno např. pomocí plánování toho, co uděláte, když se ocitnete před potenciální překážkou. Např. ustavením plánu, že „když bude venku pršet, budu cvičit doma, místo abych šel do tělocvičny nebo šel ven běhat.“
2. Seberegulace zahrnuje sledování toho, co děláte. Monitoring vlastního chování je důležitý pro identifikaci, zda je potřeba změnit současné chování, a pokud je změna potřebná, můžete je aktivně měnit. Např. pokud chcete vědět, zda je úroveň vaší fyzické aktivity problém, potřebujete si být vědomi, jak moc jste každý den aktivní. Můžete využít mobilní telefonní aplikace na sledování toho, kolik kroků každý den děláte nebo si můžete zaznamenávat, kolik minut denně jste aktivní a všímat si intenzity své aktivity. Podle metodiky WHO potřebujeme přibližně 30 minut mírné fyzické aktivity každý den, a pokud si uvědomíte, že jste těmto doporučením vzdáleni, můžete udělat plán, jak to změnit, jak udržovat pravidelnou aktivitu, např. tím, že určíte, kdy, kde a jak budete tyto změny dělat.
3. Zdroje psychické i fyzické  jsou důležité pro udržení zdravého chování. Např. je obtížné zůstat zdravý (cvičení, správná strava), pokud se cítíte líní, když jste ve stresu, máte málo energie nebo jste v noci špatně spali. K udržení zdravého chování – což znamená cítit se plný energie, odpočinutý a bez stresu – je zapotřebí mnoho psychických zdrojů. Fyzické zdroje jsou také důležité – potřebujeme okolo sebe vybudovat určitou infrastrukturu, abychom žili zdravě. Např. nemůžeme se dobře stravovat, pokud nemáme snadný přístup ke zdravým potravinám a nemůžeme ani brát léky, pokud k nim nemáme přístup. Psychické a fyzické zdroje zajišťují, že můžeme udržovat zdravý životní styl.
4. Návyky. Když se mluví o zvycích, obyvatelstvo jim rozumí trochu odlišně než psychologové. Pro psychologa zdraví se rozvíjí návyková spojení – asociace –  když člověk reaguje na specifické situace, když konzistentně dělá něco, v čem dosahuje žádoucích výsledků. Špatné návyky – zlozvyky, jako kouření nebo konzumace jídla pozdě v noci je obtížné změnit, když se staly naším výchozím nastavením, a dějí se přirozeně a bez přemýšlení. K udržení změny v zdravém chování potřebujeme skončit se špatnými návyky a vytvořit si nové zdravé návyky, a psychologie nám dodává skvělá řešení jak to udělat.  Nové pozitivní návyky obvykle potřebují nějakou dobu, než se vytvoří a starým trvá nějakou dobu, než vymizí. Populární technikou  změny k rozvoji chování je monitoring pobídek (způsobuje určité chování) a reakce stejným chováním na stejné pobídky ve stejném kontextu.
5. A na závěr, naše prostředí – místo kde žijeme a lidé, kteří nás obklopují – by nás měli podporovat v udržování pozitivních návyků ve zdravém chování.  Když naše chování změníme, často potřebujeme změnit nebo restrukturovat i naše prostředí. Lidé okolo nás jsou důležitou částí našeho prostředí. Rodina, přátelé a lidé, s nimiž trávíme čas, mají vliv na to, jak jsme zdraví. Mohou nám pomoci se zlepšit, protože nám dodávají podporu nebo jsou přímo našimi modely chování, avšak mohou na nás mít i negativní vliv, když nás nepřímo mohou pobízet ke kouření nebo pití alkoholu v kontaktu s nimi. Nedoporučujeme vám přestat se vídat se svými přáteli, kteří nejsou aktivní, pijí alkohol nebo kouří a nezdravě se stravují. Doporučujeme vám, abyste sdíleli své plány a udělali aktivní rozhodnutí nenechat se druhými k nezdravému chování nutit. Např. říci ne, když vám přistává na talíři již třetí zákusek. 

Jak můžete své pacienty inspirovat nejen k změně toho, co mohou udělat, ale i k dlouhodobému zdravému chování?

Praktická doporučení

1. Zůstaň motivován – je to jednodušší říci, než udělat. Požádejte svého pacienta, aby řekl, proč se chce změnit a proč chce udržet nové zdravé chování, aby zmínil svůj dřívější úspěch nebo si vzpomněl na lidi, kteří s něčím bojovali, a uspěli. 
2. Monitoruj – povzbuďte své pacienty, aby použili seberegulaci a sledovali to, co dělají, např. monitorovali a regulovali svůj spánek fyzickou aktivitu, stravování a požívání podpůrných prostředků. 
3. Každý potřebuje zdroje – ujistěte se, že vaši pacienti mají vše, co potřebují k tomu, aby uspěli  pokud jde o jejich psychické a fyzické zdroje, např.  dostatek spánku a přístup k zdravým potravinám
4. Práce na návycích – mít dobré návyky je jednoduchý nejlepší prediktor dlouhodobé změny zdravého chování. K rozvinutí dobrých návyků může váš pacient zformulovat plány „jestliže – tak“, který propojuje pobídky s činností, např. když zahlédnu své boty na běhání u dveří, vypravím se na procházku.
5. Podpora prostředí –  vaši pacienti potřebují být zakotveni v podporujícím prostředí, s přístupem ke zdrojům a lidem, kteří jim poskytují podporu. Je dobré s pacientem zkontrolovat, zda je místo, kde žije a pracuje, pro jejich změnu chování podporou, a jestliže není, jak by se to mohlo zlepšit. Také zda může váš pacient dosáhnout podpory od své rodiny a přátel při své dlouhodobé změně chování.    

Překlad: Radim Badošek a Renata Hacklová