Pozitivní psychologická opatření v práci

Alexandr Michel, Federální ústav pro pracovní zdraví a bezpečnost, Německo a Annekatrin Hoppe, Humboldt Universität, Německo

Většinu svého bdělého času tráví lidé v práci. Není tedy překvapením, že snižování nároků  a zvyšování zdrojů (např. autonomie, sociální podpora, self-efficacy) v práci jsou důležité k podpoře rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, well-being a zdravím. V posledních letech jsou zkoumány nejen způsoby, jak odstranit negativní působení pracovního stresu, ale i jaké jsou možnosti zlepšení well-being u pracujících. Zvláště zavedení pozitivních psychologických intervencí na pracovišti je novou cestou psychologie zdraví v oblasti práce. Pozitivní psychologické intervence se zaměřují na budování zdrojů a prevenci jejich ztráty. Také zahrnují  aktivity, které mají za cíl rozvíjet pozitivní pocity, chování a myšlení. V tomto blogu zdůrazňujeme tři přístupy, které mohou zaměstnancům napomoci k budování vlastních zdrojů a podpoře well-being v práci.

  1. Jak mohu vidět, zažívat a více oceňovat pozitivní aspekty své práce?

Kognitivní strategie, jako je praktické optimistické myšlení a oceňování pozitivních zkušeností v práci, mohou zaměstnancům pomoci cítit se lépe díky vyvolání pozitivních emocí. V naší intervenční studii jsme požádali osoby, které o někoho pečovaly (dále: pečovatele), aby přemýšlely o nějaké pozitivní a smysluplné události, kterou zažily v práci. Mohla to být např. pozitivní interakce s pacientem, příjemný rozhovor s kolegou nebo úspěch léčby. Poté jsme požádali pečovatele o zreflektování této pozitivní události, a o to, aby si svůj pozitivní prožitek vychutnali. Toto pětiminutové cvičení se zvukovým doprovodem/podkresem bylo opakováno po dobu následujících deseti pracovních dnů. Po intervenčním období měli pečovatelé v intervenční skupině nižší hladinu únavy a emocionálního vyčerpání než pečovatelé v kontrolní skupině. Aktivity pozitivního myšlení byly užitečné zejména pro pečovatele s vysokou potřebou regenerace, kteří pociťovali málo energie.

  1. Jak mohu získat novou energii během práce? Přínos přestávek na odpočinek

Pracovní požadavky mohou odvádět energii zaměstnanců a vést k nízkému pracovnímu nasazení, pocitům vyčerpání a únavy. Krátké pracovní přestávky umožňují zaměstnancům dočasně odvést svou pozornost od pracovních úkolů a přispět k zachování či vybudování si nové energie. Vyvinuli jsme dvě krátké odpočinkové aktivity: simulované vychutnávání přírody (např. poslouchání zvuků přírody, jako je zpěv ptáků nebo vln) a progresivní svalovou relaxaci. Jako “mikrointervenci”, kterou lze vykonávat na pracovišti, klasifikujeme takovou krátkou přestávku, během níž může zaměstnanec odvést svou pozornost od pracovních úkolů a odpočinout si tak od práce. V naší studii byli zaměstnanci náhodně rozřazeni buď do skupiny „vychutnávání přírody“ nebo do skupiny s „progresivní svalovou relaxací“. Výsledky ukazují, že obě z těchto krátkých přestávek, jednoduše vložených do pracovního dne, zvyšují vitalitu a snižují únavu v průběhu deseti pracovních dnů.

  1. Jak mohu vypnout od práce a najít zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem?

Zaměstnanci, kteří jsou emocionálně zaangažováni do problémů souvisejících s prací, a přemýšlejí o nich i během volného času, mají často obtíže mentálně se od práce odpojit a vypnout. To může vést k narušení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Podle teorie hranic jsme navrhli intervenci, která zaměstnancům umožňuje přijít na jejich individuální způsob, jak sjednotit (integrovat) a/nebo oddělit od sebe obě životní oblasti. Naše online intervence učí mindfulness jako kognitivně-emocionální separační strategii. Mindfulness se popisuje jako stav neposuzujícího uvědomování si přítomného okamžiku. V naší intervenci si zaměstnanci zrekapitulovali své segmentační strategie (t.j. strategie, jejichž cílem je udržet pracovní a soukromý život odděleně) a naučili se cvičení uvědomělého dýchání, které jim pomohlo soustředit se na současnou chvíli a nechat odejít nežádoucí myšlenky a pocity spojené s prací. To umožnilo zaměstnancům zaměřit se na aktivity v konkrétní životní oblasti (např. hraní si s dětmi doma) a zapomenout na starosti nebo obavy související s prací. Výsledky naší studie ukázaly, že ve srovnání s kontrolní skupinou zažívali zaměstnanci v intervenční skupině méně emocionálního vyčerpání a negativních důsledků konfliktů mezi rodinou a prací. Zároveň prožívali více odpoutání od práce a větší spokojenost s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem.

Závěr

Intervence, které se týkají pozitivního reflektování práce, odpoledních přestávek a oddělování (segmentování) různých oblastí života pomáhají zaměstnancům budovat zdroje a zvýšit well-being. Pro organizace a zaměstnance vidíme následující benefity: Navržené intervenční aktivity mohou být lehce začleněny do pracovního dne během krátkých přestávek, nebo mohou být prováděny ve volném čase večer. Mohou být aplikovány napříč různými profesemi a mohou být zpřístupněny prostřednictvím online platforem, mobilních aplikací nebo v papírové podobě. Organizace a zaměstnanci by měli mít na paměti, že z těchto intervencí mají užitek především ti pracovníci, kteří strádají např. v důsledku vysoké pracovní zátěže a plnění emocionálně náročných pracovních úkolů. Dlouhodobé dopady intervencí zatím nejsou známy. Je nutné připomenout, že tyto individuální intervence nemají nahradit komplexnější snahy o podporu zdraví na pracovišti (např. snižování pracovní zátěže, teambuildingové workshopy, školení vedoucích pracovníků), které mají za cíl celostní zlepšení pracovních podmínek.

Praktická doporučení

  • Přemýšlejte během obědové přestávky nebo po skončení práce o něčem, co vám v práci dobře šlo. Například: příjemný rozhovor s kolegy, úspěšná prezentace, úkol, který jste si užili apod.
  • Naplánujte si během pracovního dne krátké přestávky k odpojení se od práce a k dobití energie. Využijte přestávky k relaxaci, meditování nebo k procházce.
  • Pokuste se od práce vypnout. Malé cvičení uvědomělého dýchání Vám může pomoci soustředit se na momentální prožitky a nechat odejít nežádoucí myšlenky a emoce.

Překlad: Denisa Zábranská