Barbara Mullan, Curtin University, Australie

Rozsah problému

Na celém světě onemocní každý rok po konzumaci kontaminovaného jídla každý desátý člověk (přibližně 600 milionů lidí) a zemře až 420 000 lidí. Existují velké geografické rozdíly ve výskytu těchto případů. Největší zátěž alimentárních nákaz se vyskytuje v Africe, Jihovýchodní Asii a východním středomoří (více informací o alimentárních nákazách najdete zde). Kromě geografických rozdílů existují velké rozdíly v typech původců, které jsou za alimentární nákazy zodpovědné (např. viry, bakterie, paraziti).

V bezpečnosti potravin je mnoho dílků v řetězci „z farmy na talíř“. Přestože je farmářům, průmyslovému odvětví a restauracím poskytována velká podpora v dosahování bezpečného zacházení s potravinami, zapojení spotřebitele je často přehlíženo. Praxe bezpečné manipulace potravin spotřebiteli je rozhodující, protože představuje poslední stadium prevence alimentárních nákaz. Odhady počtu otrav jídlem způsobených v domácnostech se velice liší v rozsahu od 11 do 87%. Psychologové zdraví mohou spotřebitelům hodně pomoci minimalizovat riziko otrav potravinami.

WHO vydala 5 klíčových kroků k udržování „bezpečných“ potravin. Jsou jimi:

1. Udržujte čisté ruce a nádobí,
2. Oddělujte syrové a vařené potraviny (zejména pokud se vracíte z trhu/obchodu a při uskladňování potravin v lednici),
3. Vařte jídlo pečlivě,
4. Držte potraviny v bezpečných teplotách (např. udržujte teplé jídlo teplé a studené studené),
5. Používejte pitnou vodu a syrové materiály.

Předvídání chování spotřebitele

Výzkumy zaměřující se na roli spotřebitele se věnovaly znalostem jako primárnímu faktoru. Přehledová studie naznačuje, že znalosti nemusí nutně vést k bezpečnému zacházení s potravinami. Stejně je to u dalších zdravotních návyků. Znalosti jsou důležité, ale nejsou dostačující ke změně chování, pro porozumění „jak“ a „proč“.

K porozumění, jaké jsou další faktory ovlivňující spotřebitele, aby se zajímal o bezpečnost potravin využili výzkumníci řadu teorií, hlavně vycházejících z psychologie. Ty obsahovaly teorii plánovaného chování, teorie motivace a modelu domněnek o zdraví. Současná přehledová studie poukazuje na to, že intence (záměry), sociální normy, self-efficacy (víra ve vlastní účinnost) a zvyky jako důležité prvky, které ovlivňují bezpečné zacházení s potravinami. Došli k závěru, že intervence vycházející z těchto konstruktů by mohly být účinné ve zlepšení spotřebitelského chování.

Intervence v hygieně potravin

Další studie našla důkazy, které potvrzují, že vzdělávací aktivity vedou ke zlepšení bezpečného zacházení s potravinami v domácnostech. Existují další efektivní strategie, které se zaměřují na psychosociální konstrukty spotřebitelského chování. Studie, zaměřující se na intervence na základě teorie plánovaného chování, úspěšně změnila chování bezpečného zacházení s potravinami. Intervence se zaměřily vysokoškolské studenty, kterým poskytly informace o bezpečném zacházení s potravinami a mimo jiné obsahovaly další strategie, např. plánování a identifikace potíží, které pomohou zvýšit záměr a vnímání kontroly chování (např. důvěra zapojit se). Tyto intervence zvýšily jak vnímané kontrolované chování, tak i chování vedoucí k bezpečnému zacházení s potravinami. Výsledky naznačují, že můžeme klientům pomoci edukací o bezpečném zacházení s potravinami a v plánování (např. pomoci jim naplánovat používat samostatná prkýnka na krájení masa a zeleniny).

Další úspěšná intervence byla založena na teorii návyku. Tato intervence pomohla vysokoškolským studentům ve vypěstování si návyku ohřát v mikrovlnné troubě utěrku (desinfekce) poskytnutím informačního letáku a připomínkou každé tři nebo pět dní. Chování se signifikantně zvýšilo v tří týdenním testovacím období a bylo udržováno i v období následujících tří týdnů. Tyto výsledky naznačují, že je užitečné poskytnout klientům informace a také jim pomoci si vypěstovat návyky pro jednotlivé chování (např. podpořit je v nastavování připomínek v jejich telefonu).

Výše zmíněné výzkumy ukazují, že je mnoho, co můžeme jako psychologové zdraví pro své klienty udělat, aby se naučili bezpečně zacházet s potravinami. Můžeme začít edukací klientů a pomoci jim se zapojit s důvěrou ve změnu chování a vypěstování si návyků, vedoucích k bezpečnému zacházení s potravinami.

Na závěr je třeba poznamenat, že zatímco všichni spotřebitelé jsou vystaveni riziku alimentárního onemocnění, asi 25% populace je vystaveno vyššímu riziku, včetně těhotných žen, dětí do 5 let, starších dospělých a lidí s autoimunním onemocněním. Proto je důležité, aby psychologové zdraví znali jednotlivá doporučení zmíněná výše.

Praktická doporučení

• Vzdělávat, že bezpečnost potravin začíná doma. Důležitými předchůdci chování jsou úmysl, sociální normy, self-efficacy a zvyk.
• Nepodceňujte roli znalostí. Využijte národní i globální zdroje ke vzdělávání spotřebitelů o důležitosti bezpečného zacházení s potravinami. Jakmile mají informace, je už jen krůček k tomu, aby si osvojili návyky.
• Zdůrazňujte důležitost bezpečného zacházení s potravinami. Zejména toho, jak může vaření a zacházení s potravinami ovlivnit zdraví a jak se může minimalizovat risk potravinové otravy samotných jedinců a jejich milovaných.
• Zaměřte se na racionální (např. záměr) a automatické (např. zvyk) procesy. Začněte s motivačními strategiemi, jako je stanovování cílů a plánování. Pak podporujte používání vodítek (např. plakáty, připomínky) k vytvoření návyku.

Přeložila Kristýna Anna Černíková