Self-regulation, Stress

Make or break: důležitost přestávek ve zdravotnictví

Julia Allan, Aberdeen University, Skotsko

 

Moderní život je hektický. Žijeme stále více v „zapínaném“ digitálním světě, ve kterém jsou období opravdového oddechu od práce vzácná. Mnoho lidí má pravidelně dlouhou pracovní dobu, což platí zejména pro zdravotníky v předních liniích zdravotnických služeb. V kontextu zdravotnictví jsou vysoké nároky a dlouhá pracovní doba typické, směny běžně přesahují 8 hodin „normálního“ pracovního dne a pracovní nároky mohou být neúprosné povahy. Pokud vznikají nekončící fronty pacientů vyžadujících neodkladnou péči, jsou zdravotníci povinni ji poskytnout bez ohledu na vytíženost nebo pracovní dobu. V důsledku těchto vysokých požadavků je ve zdravotnických zařízeních naprosto běžné vynechání přestávek – například se uvádí, že během směny si nikdy neudělá řádnou přestávku 1 z 10 sester a přestávku na jídlo si zřídka nebo nikdy neudělá 1 ze 3 sester. 

  (more…)

Automaticity, Behavioural theory, E-health, Habit, Motivation

Propojení slona s jezdcem: Úloha motivace

António Labisa Palmeira, CIDEFES – Universidade Lusófona, Portugal; ISBNPA Executive Director 

Dlouhodobá motivace k chování, které souvisí se zdravím, může pocházet z různých zdrojů. Behaviorální vědci se stále snaží zjistit, jak tyto zdroje do sebe zapadají. Já například chodím téměř každý den běhat a dělám to už více než 30 let. Jak a proč jsem si tento vzorec chování udržel?

Daniel Kahnemann by řekl, že ve hře jsou dva motivační systémy: systém 1, který se zabývá instinkty a emocemi, a systém 2, který je záměrný a vědomý. Tvrdí, že systém 2 mě vede k běhání, protože jsem si vědom zdravotních přínosů cvičení. Na druhé straně, Ed Deci by prohlásil, že jsem k běhání vnitřně motivován a dělám to proto, že je to v souladu s mými hodnotami a mým já, a že mě to baví. 

(more…)

E-health, Interventions

Vaše intervence, vaše cesta! Krátké hodnotící intervence

Katarzyna Cantarero, SWPS University, Polsko

Subjektivní pohoda je funkcí toho, s čím jsme se narodili, situací, které se v našem životě objevují, a (naštěstí!) toho, co děláme záměrně. Mnoho vědců zkoumalo, co může účinně podpořit naše psychické fungování. Krátké hodnotící (nebo afirmační) intervence mohou být jedním z užitečných nástrojů, jak zvýšit pozitivní výsledky lidí.

Výzkumy ukazují, že krátké písemné úkoly (např. seznamy vděčnosti nebo dopisy) mohou zlepšit psychickou pohodu. V rozsáhlé studii s účastí mnoha výzkumných týmů zjistili výzkumníci z 87 zemí, že jednoduché intervence přehodnocování (tj. změna toho, jak člověk situaci vnímá, nebo zaměření se na pozitivní aspekty situace) posílily pozitivní emoce během pandemie COVID-19. Vědci z 87 zemí se domnívají, že tyto intervence mohou vést ke zvýšení pozitivních emocí. Přehodnocení události, která je potenciálně stresující, může být užitečné pro čerpání výhod z ní. Během hodnotících úkolů přicházejí jedinci s argumenty o pozitivních stránkách situací, v nichž se ocitli.

(more…)

E-health, Mental Health

Poskytování poradenství mimo kliniku: Příslib potenciálu mobilních technologií

Egon Dejonckheere & Peter Kuppens, KU Leuven, Belgie.

Mnoho forem poradenství a psychoterapie se stále odehrává převážně v terapeutické místnosti. Jakmile však pacienti opustí terapeutickou místnost, mají někdy problém čelit svým problémům, využít příležitosti ke zlepšení a realizovat to, co se naučili na sezení. Výzkumy ukazují, že terapeutické praxi může velmi prospět přímý přístup k informacím o tom, co se odehrává v každodenním životě lidí. Takové informace mohou identifikovat způsoby intervence a účinně překlenout propast mezi poradenským sezením a reálným životem. 

(more…)

Assessment, Communication, Coping, Illness representation

Pomáhat pacientům zvládat jejich stav: Na projevech nemoci záleží

Napsal: Yael Benyamini, Tel Aviv University, Israel and Evangelos C. Karademas, University of Crete, Řecko

Anna a Marie jsou obě zdravé 45 leté ženy, žijící ve velkém evropském městě. Každá zná několik lidí, kteří onemocněli COVID-19, o němž neustále slyší a čtou. Anna věří, že jde o velmi vážnou nemoc a má strach z nákazy. Přesto doufá, že by se vzhledem ke svému věku uzdravila, i když by pravděpodobně trpěla dlouhodobým post-covidým syndromem. Pracuje co nejvíce z domu, nikdy nevychází bez respirátoru a čeká na další dávku očkování. 

(more…)

Coping, Social Support, Stress

Jak nový vhled do stresu může pomoci uklidnit starostlivou mysl

BartVerkuil, Department ofClinical Psychology, Leiden University, TheNetherlands and PEP Group, Noordwijk, TheNetherlands.

„Co když se během pobytu v nemocnici nakazím? Co když nebudu moci zaplatit své účty? Jaký efekt bude mít tento “lockdown” na zdraví mých dětí?“

Hrozba koronaviru má obrovský dopad na životy nás všech. Vědci využívají statistické modely k určení toho, jaká mají být přijata opatření a jakým rizikům čelíme, k získání vhledu na šíření viru. To jistě pomáhá získat nějakou kontrolu nad touto pandemií. Zajímavé je, že každý jedinec neustále jedná jako tito vědci, ale ještě automatičtěji; lidská mysl může být považována za „předpovědní stroj“, který neustále vyhodnocuje, jestli jsme ohroženi nákazou, ztrátou zaměstnání nebo kritikou. Přesto je tu velký rozdíl v tom, jak lidé odhadují toto riziko a pro některé lidi vedou tyto odhady k intenzivnímu strachu.

(more…)

Patient engagement

Pokud je medicína týmová hra, tak by pacienti měli také hrát: psychologická perspektiva zapojení pacientů do léčby

Graffigna, Università Cattolica de lSacro Cuore, Itálie

K efektnímu fungování zdravotnického systému je zapotřebí, aby zdravotníci po celou dobu spolupracovali a koordinovali své úsilí. Jinými slovy, k dosažení úspěchu vyžaduje medicína týmovou spolupráci. Pokud s tímto principem souhlasíme, pak by při aplikování této sportovní metafory měli být pacienti součástí hráčského týmu!

Koncept zapojování pacienta je důležitou součástí zlepšování efektivity a udržitelnosti zdravotní péče.

(more…)

Communication, Incentives, Motivational interviewing, Social Support

Jak podpořit pacienty zhubnout a lépe pracovat s cukrovkou 2. typu

Leah Avery – Teesside University, UK.

Cukrovka 2. typu byla považována za progresivní onemocnění, s nutností insulinové terapie. Tuto pesimistickou prognózu přesto zpochybňuje výzkum, zaměřující se na behaviorální změnu životního stylu. Spolu se zvyšující se prevalencí cukrovky 2. typu přicházejí důkazy podporující důležitou roli stravy a změny stravování pro úspěšné zvládnutí tohoto stavu.

Dietní přístupy mohou být rozděleny na dva. Ty, které se zaměřují na to, co jíme (např. cukry), abychom optimalizovali metabolismus a glykemickou kontrolu pomocí postupného snižování váhy. Ostatní, které se zaměřují na snědené množství, jako např. nízko kalorická dieta obsahující signifikantní omezení pro rychlý úbytek váhy.

(more…)

Communication, Goal setting

Učení dovednosti komunikace o zdraví

Wendy Lawrence, University of Southampton

Druh životního stylu je hlavní příčinou úmrtí a nemocí ve společnosti. A také je rostoucí zájem o způsob, jak zlepšit přístup ke zdraví. Pracovníci v první linii, zejména ti pracující ve zdravotnictví, sociálních službách a komunitních službách jsou hlavními zdroji, podporujícími změnu v chování. Preventivní prohlídky nabízejí možnost k zahájení diskuze o změně chování. Ale mnoho odborníků cítí, že jim chybí znalosti a dovednosti potřebné k podpoře změny chování. To může snížit důvěru k rozhovoru s klienty nebo pacienty o potencionálně citlivém tématu jako je kouření, snižování váhy nebo konzumace alkoholu.

(more…)

Automaticity, Habit, Self-efficacy

Jíst nebo nejíst, to je otázka: Jak mohou psychologové zdraví pomoci lidem zvládnout bezpečné stravování?

Barbara Mullan, Curtin University, Australie

Rozsah problému

Na celém světě onemocní každý rok po konzumaci kontaminovaného jídla každý desátý člověk (přibližně 600 milionů lidí) a zemře až 420 000 lidí. Existují velké geografické rozdíly ve výskytu těchto případů. Největší zátěž alimentárních nákaz se vyskytuje v Africe, Jihovýchodní Asii a východním středomoří (více informací o alimentárních nákazách najdete zde). Kromě geografických rozdílů existují velké rozdíly v typech původců, které jsou za alimentární nákazy zodpovědné (např. viry, bakterie, paraziti).

(more…)