Více pohybu a méně sezení v práci: neproseďme se životem

Posted on Posted in Interventions, Social Support

Stuart Biddle, University of Southern Queensland, Austrálie

Tento blog píšu na den svatého Valentýna. Veřejně prospěšná australská společnost Bluearth, která se zaměřuje na podporu zdraví, uvedla několik zábavných videospotů, které nás mají motivovat k méně častému sezení výzvou „rozejdi se se svou židlí“ (pokud vás tento rozchodový nápad zaujal, podívejte se na videa zde). O co tedy jde? V podstatě o to, že se změnou způsobu, jakým většina z nás pracuje, více a více sedíme, což je špatné pro naše zdraví. Mnoho z nás například jede do práce autem, většinu dne prosedí u stolu, a pak jede domů, kde si na velkou část večera sedne k televizi nebo počítači. Pracovní prostředí je proto nejvhodnější pro změnu našeho zdravotního chování. Jak ale můžeme cokoliv změnit, když je zvykem sedět, společnost to od nás očekává a dokonce i pracovní prostředí bývá navrhováno tak, aby nepodněcovalo k pohybu, ale naopak k pohodlnému sezení?

Pro začátek je důležité zmínit, že pouze méně sedět není jediným řešením. Musíme se snažit vést ostatní celkově k častějšímu pohybu, především k fyzické aktivitě mírné až střední intenzity. Důležité je ale také naučit se přerušovat dlouhé úseky sezení vyšším objemem fyzické aktivity s mírnou intenzitou. Toho můžeme dosáhnout drobnými úkony, například tím, že vstaneme ze židle a půjdeme si promluvit s kolegou místo sepsání e-mailu, vyběhneme schody, nebo tím, že při pracovních poradách začneme využívat svůj prostor k chůzi.

Co by tedy mohlo fungovat? Zpracovali jsme systematický přehled technik změny chování, včetně těch specifických pro pracovní prostředí. Ze 38 intervencí, které jsme do přehledu zahrnuli, se 20 dalo použít v kontextu pracoviště. Z hlediska potenciálu pro změnu chování jsme jako „velmi slibné“ vyhodnotili 15 intervencí (39%). Jako nejslibnější se ukázaly ty, které byly založeny na změně prostředí (např. stůl, u kterého je možné sedět i stát), přesvědčování a edukaci (např. seminář o vlivu sezení a pohybu na zdraví při práci). Self-monitoring (např. vedení si záznamů), řešení problému (např. návrh řešení pro celou kancelář) a restrukturalizace sociálního a fyzického prostředí byly obzvlášť slibnými technikami změny chování.

Oblíbeným způsobem, jak lidem pomoci méně sedět a více se při práci pohybovat, aniž by přišli o produktivitu a soustředění na úkol, se staly polohovatelné stoly, u kterých lze sedět i stát. Doporučujeme je však používat spíše pro přerušení dlouhého sezení, než pro dlouhé stání. Na základě výsledku našeho přehledu bychom mohli očekávat, že tyto stoly budou úspěšné jak při změně chování, tak v umožnění změny pracovního prostředí. Zároveň s tím však bude třeba provést počáteční školení o jejich prospěšnosti a vést pracovníky k self-monitoringu. Ve výzkumu, kde jsme neposkytli polohovací stoly, nebyl přijat dotazník pro self-monitoring dobře a ani jsme nedosáhli očekávané změny chování. Z toho lze vyvodit, že při praktické implementaci technik změn chování je třeba změny nejen sledovat, ale také pro self-monitoring účastníků najít vhodný nástroj, který je pro ně přijatelný a přínosný svou zpětnou vazbou.

Praktická doporučení:

  1. Povzbuďme vyšší management k podpoře opatření, jak v práci méně sedět a více se pohybovat.
  2. Poskytujme na pracovištích školení o přínosech pohybu a kratšího sezení a podpořme pracovníky k vedení si záznamů o čase stráveném sezením.
  3. Vytvořme firemní politiku nebo alespoň vnitřní řád, který zaměstnancům „dovolí“ méně sedět a více se pohybovat při poradách. Podporujme také porady formou vycházky.
  4. Pokud je to možné, vybavme pracovní prostor polohovacími stoly.
  5. Pokud není možné tyto stoly pořídit, improvizujme a příležitostně plňme úkoly vestoje (např. používejme tablet na vyvýšené pracovní ploše).

Překlad: Renáta Čermáková